ANGIOLOGIE, FLEBOLOGIE

Výsledky nových experimentálních prací ve vztahu k angiologii

Kombinace enzymů tlumí už v nízkých koncentracích vznik imunitních komplexů v krvi a tělních tekutinách a ve vysokých koncentracích štěpí depozita imunitních komplexů ve stěnách cév, tkáních a orgánech. Proteinázy redukují prozánětlivé aktivity imunitních komplexů - např. jejich vazbu na povrch buněk nebo vazbu s C1q složkou komplementu, která může vyvolávat lokální aktivaci komplementové kaskády a vést ke tkáňovým ležím a přetrvávajícímu zánětu. Příznivé působení enzymoterapie u imunokomplexových chorob s cévním postižením dokládá řada zpráv a prokázaly je pokusy in vitro i na modelech imunokomplexové glomerulonefritidy a artritidy králíků, potkanů a myší. Inspirující pro terapeutické využití SET jsou výsledky některých dalších experimentů, které modelují na zvířatech určité choroby, při nichž dochází k postižení arteriálního řečiště.
Bylo prokázáno, že systémová enzymoterapie zlepšuje průběh imunitně zprostředkované glomerulonefritidy (Emancipator a spol., 1997). Imunitní mechanismy se také podílejí na patogenezi arteriosklerózy. Modelem imunitně zprostředkované a akcelerované arteriosklerózy je transplantace aortálního štěpu alogennímu příjemci. V několika týdnech se ve štěpu objevuje ztluštění intimy, které je výsledkem infiltrace monocyty a buňkami hladké svaloviny, které sem migrovaly, a také zvýšenou tvorbou extracelulární hmoty. Gaciong (1996) testoval vliv intraperitoneálně aplikovaného Phlogenzymu na tyto změny probíhající v transplantovaném štěpu. Segment abdominální aorty potkanů kmene SHR byl ortotopicky transplantován WKY příjemcům. Byly vytvořeny 2 skupiny transplantovaných potkanů po 8 zvířatech. Jedna dostávala Phlogenzym, druhá placebo. Změny ve štěpech byly vyhodnocovány po 8 týdnech. Ve skupině zvířat, jež dostávala placebo, bylo ve štěpu prokázáno nápadné ztluštění intimy, nekrózy médie s rozrušením elastinových fibril a zánětlivými infiltráty v adventicii. V enzymové skupině byla novotvorba intimy snížena o 59% proti placebové skupině, významně nižší bylo postižení médie; elastinové fibrily byly z větší části uchovány stejně jako hustota svalových buněk. Tento model alogenního aortálního štěpu tedy ukázal, že podávání proteináz zmírňuje rejekcí indukovanou remodelaci arteriální stěny.
Tento úspěch inicioval i studii vlivu intraperitoneálně aplikovaného Phlogenzymu na přežívání srdečního aloštěpu u myší. V tomto modelu se transplantují fragmenty srdeční tkáně Balb/c novorozených myší pod kůži ušního lalůčku CBA/H příjemců. K léčbě byly použity denní dávky Phlogenzymu 0,125 až 2 mg. Funkce štěpu byla hodnocena pomocí EKG. Dávky 1 mg Phlogenzymu a vyšší prodloužily přežívání aloštěpu (na 19,7 ± 7 proti 13,3 ± 3,8 dne, p<0,05).

Goldblattova hypertenze navozená uzavřením jedné renální artérie svorkou je modelem progresivního renálního selhání neimunitního původu. Probíhá pod histologickým obrazem tubulointersticiální fibrózy a glomerulosklerózy. Šebeková et. al. (1997) použili tento model zbytkové ledviny u potkanů k ověření vlivu systémové enzymoterapie na průběh patologického procesu indukovaného hypertenzí v parenchymu ledviny. Phlogenzym byl injikován intraperitoneálně (v dávce 12 mg denně po 7 týdnů) 11 potkanům, dalších 11 zvířat dostávalo placebo. Podávání systémové enzymoterapie nezabránilo rozvoji hypertenze, ta se rozvinula u obou skupin a nebyl mezi nimi významný rozdíl ve středním systolickém tlaku. Enzymová skupina ale vykazovala nižší proteinurii a hladiny sérového kreatininu. Léčba proteinázami také redukovala přírůstek objemové frakce intersticiální tkáně v kůře ledvin proti placebové skupině o 53%. Vylučování cytokinu TGF-β močí bylo u enzymové skupiny nižší a aktivita lyzosomálních katepsinů (B, L a H) v izolovaných glomerulech a tubulech vyšší, než u placebové skupiny.
Sledzevskaya a Babyj (1996, 1998) zkoumaly na experimentu modelové alimentární hypercholesterolemie králíků vliv Wobenzymu na některé parametry lipidoveho metabolizmu. Wobenzym byl podáván duodenální sondou. Hladiny cholesterolu byly kontrolovány po 2, 4, 6 a 8 týdnech. U neléčených zvířat byly zvýšeny na 270, 420, 550 a 890% výchozí hodnoty. U zvířat léčených Wobenzymem byl tento vzestup mnohem méně nápadný (120, 180, 275 a 214% - statisticky signifikantní rozdíl p<0,001). Aterogenita plazmy byla testována pomocí myších makrofágů, které jsou schopné pohlcovat modifikované lipoproteiny s intenzitou o dva řády vyšší než nativní makrofágy. Zatímco intenzita pohlcování lipoproteinů byla na konci 4. týdne u kontrolních zvířat zvýšena na 380% a na konci 8. týdne na 990%, u zvířat léčených Wobenzymem to bylo 120% a 350% (statisticky významný rozdíl p<0,01). Tento experiment tedy potvrzuje dříve popisovaný hypolipidemický vliv Wobenzymu a ukazuje i vliv antiaterogenní. Ochranný vliv Wobenzymu zabraňující vzestupu hladin cholesterolu v krvi a intenzivnímu vzestupu aterogenity plazmy by mohl mít vztah ke snížení aktivity oxidačních reakcí a k podpoře antioxidační enzymové aktivity. Tomu by odpovídaly vyšší hladiny MDA (malondialdehyd - ukazatel zvýšené peroxidace lipidů) v krvi kontrolních zvířat, a naopak znatelný vzestup aktivity katalázy u zvířat léčených Wobenzymem. Kataláza je jeden z nejdůležitějších antioxidačních enzymů, který brání rozvoji řetězové reakce oxidace lipidů volnými radikály. U kontrolních zvířat byly hodnoty aktivity katalázy 85, 85, 160 a 190% počáteční hodnoty, u enzymové skupiny 100, 120, 130 a 250% počáteční hodnoty.


Hlavní stránka Úvod pro odborníky O firmě Kontakty Pomáháme druhým Poradna
Zánět a jeho ovlivnění SET Zvýšení využitelnosti antibiotik proteolytickými enzymy Angiologie, flebologie Diabetologie Gynekologie Chirurgie, traumatologie, ortopedie Imunologie Lymfologie ORL Praktické lékařství Pediatrie Revmatologie Sportovní medicína Stomatologie Urologie Omrzliny Hojení ran Literatura Časopisy s Impact faktorem Ostatní literatura Video prezentace SPC Wobenzym SPC Phlogenzym Napište nám své připomínky a poznatky	ANGIOLOGIE, FLEBOLOGIE Výsledky nových experimentálních prací ve vztahu k angiologii Kombinace enzymů tlumí už v nízkých koncentracích vznik imunitních komplexů v krvi a tělních tekutinách a ve vysokých koncentracích štěpí depozita imunitních komplexů ve stěnách cév, tkáních a orgánech. Proteinázy redukují prozánětlivé aktivity imunitních komplexů - např. jejich vazbu na povrch buněk nebo vazbu s C1q složkou komplementu, která může vyvolávat lokální aktivaci komplementové kaskády a vést ke tkáňovým ležím a přetrvávajícímu zánětu. Příznivé působení enzymoterapie u imunokomplexových chorob s cévním postižením dokládá řada zpráv a prokázaly je pokusy in vitro i na modelech imunokomplexové glomerulonefritidy a artritidy králíků, potkanů a myší. Inspirující pro terapeutické využití SET jsou výsledky některých dalších experimentů, které modelují na zvířatech určité choroby, při nichž dochází k postižení arteriálního řečiště. Bylo prokázáno, že systémová enzymoterapie zlepšuje průběh imunitně zprostředkované glomerulonefritidy (Emancipator a spol., 1997). Imunitní mechanismy se také podílejí na patogenezi arteriosklerózy. Modelem imunitně zprostředkované a akcelerované arteriosklerózy je transplantace aortálního štěpu alogennímu příjemci. V několika týdnech se ve štěpu objevuje ztluštění intimy, které je výsledkem infiltrace monocyty a buňkami hladké svaloviny, které sem migrovaly, a také zvýšenou tvorbou extracelulární hmoty. Gaciong (1996) testoval vliv intraperitoneálně aplikovaného Phlogenzymu na tyto změny probíhající v transplantovaném štěpu. Segment abdominální aorty potkanů kmene SHR byl ortotopicky transplantován WKY příjemcům. Byly vytvořeny 2 skupiny transplantovaných potkanů po 8 zvířatech. Jedna dostávala Phlogenzym, druhá placebo. Změny ve štěpech byly vyhodnocovány po 8 týdnech. Ve skupině zvířat, jež dostávala placebo, bylo ve štěpu prokázáno nápadné ztluštění intimy, nekrózy médie s rozrušením elastinových fibril a zánětlivými infiltráty v adventicii. V enzymové skupině byla novotvorba intimy snížena o 59% proti placebové skupině, významně nižší bylo postižení médie; elastinové fibrily byly z větší části uchovány stejně jako hustota svalových buněk. Tento model alogenního aortálního štěpu tedy ukázal, že podávání proteináz zmírňuje rejekcí indukovanou remodelaci arteriální stěny. Tento úspěch inicioval i studii vlivu intraperitoneálně aplikovaného Phlogenzymu na přežívání srdečního aloštěpu u myší. V tomto modelu se transplantují fragmenty srdeční tkáně Balb/c novorozených myší pod kůži ušního lalůčku CBA/H příjemců. K léčbě byly použity denní dávky Phlogenzymu 0,125 až 2 mg. Funkce štěpu byla hodnocena pomocí EKG. Dávky 1 mg Phlogenzymu a vyšší prodloužily přežívání aloštěpu (na 19,7 ± 7 proti 13,3 ± 3,8 dne, p<0,05). Goldblattova hypertenze navozená uzavřením jedné renální artérie svorkou je modelem progresivního renálního selhání neimunitního původu. Probíhá pod histologickým obrazem tubulointersticiální fibrózy a glomerulosklerózy. Šebeková et. al. (1997) použili tento model zbytkové ledviny u potkanů k ověření vlivu systémové enzymoterapie na průběh patologického procesu indukovaného hypertenzí v parenchymu ledviny. Phlogenzym byl injikován intraperitoneálně (v dávce 12 mg denně po 7 týdnů) 11 potkanům, dalších 11 zvířat dostávalo placebo. Podávání systémové enzymoterapie nezabránilo rozvoji hypertenze, ta se rozvinula u obou skupin a nebyl mezi nimi významný rozdíl ve středním systolickém tlaku. Enzymová skupina ale vykazovala nižší proteinurii a hladiny sérového kreatininu. Léčba proteinázami také redukovala přírůstek objemové frakce intersticiální tkáně v kůře ledvin proti placebové skupině o 53%. Vylučování cytokinu TGF-β močí bylo u enzymové skupiny nižší a aktivita lyzosomálních katepsinů (B, L a H) v izolovaných glomerulech a tubulech vyšší, než u placebové skupiny. Sledzevskaya a Babyj (1996, 1998) zkoumaly na experimentu modelové alimentární hypercholesterolemie králíků vliv Wobenzymu na některé parametry lipidoveho metabolizmu. Wobenzym byl podáván duodenální sondou. Hladiny cholesterolu byly kontrolovány po 2, 4, 6 a 8 týdnech. U neléčených zvířat byly zvýšeny na 270, 420, 550 a 890% výchozí hodnoty. U zvířat léčených Wobenzymem byl tento vzestup mnohem méně nápadný (120, 180, 275 a 214% - statisticky signifikantní rozdíl p<0,001). Aterogenita plazmy byla testována pomocí myších makrofágů, které jsou schopné pohlcovat modifikované lipoproteiny s intenzitou o dva řády vyšší než nativní makrofágy. Zatímco intenzita pohlcování lipoproteinů byla na konci 4. týdne u kontrolních zvířat zvýšena na 380% a na konci 8. týdne na 990%, u zvířat léčených Wobenzymem to bylo 120% a 350% (statisticky významný rozdíl p<0,01). Tento experiment tedy potvrzuje dříve popisovaný hypolipidemický vliv Wobenzymu a ukazuje i vliv antiaterogenní. Ochranný vliv Wobenzymu zabraňující vzestupu hladin cholesterolu v krvi a intenzivnímu vzestupu aterogenity plazmy by mohl mít vztah ke snížení aktivity oxidačních reakcí a k podpoře antioxidační enzymové aktivity. Tomu by odpovídaly vyšší hladiny MDA (malondialdehyd - ukazatel zvýšené peroxidace lipidů) v krvi kontrolních zvířat, a naopak znatelný vzestup aktivity katalázy u zvířat léčených Wobenzymem. Kataláza je jeden z nejdůležitějších antioxidačních enzymů, který brání rozvoji řetězové reakce oxidace lipidů volnými radikály. U kontrolních zvířat byly hodnoty aktivity katalázy 85, 85, 160 a 190% počáteční hodnoty, u enzymové skupiny 100, 120, 130 a 250% počáteční hodnoty.
	Lék pro vnitřní užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci. Inzertní stránky společnosti MUCOS Pharma CZ, s.r.o. - tel: (+420)-267 750 003