ANGIOLOGIE, FLEBOLOGIE
Onemocnění tepenného systému
Mnozí autoři soudí, že vhodnou indikací pro
enzymoterapii jsou i funkční a organická one mocnění tepen.
První soubor 78 léčených pacientů zhodnotil pozitivně Valls-Serra
již v roce 1967. Nejlepší výsledky systémové enzymoterapie zaznamenal
u nodózních vaskulitid a arteriálních trombóz. Rokitansky
(1991) získal zkušenosti s enzymoterapií (kombinovanou s ozónoterapií)
konkrétně s preparátem Wobenzym. U 445 pacientů s obliterující
arteriosklerózou dolních končetin aplikoval preparát Wobenzym.
Nejlepší výsledky pozoroval u 161 jedinců s postižením lla. a llb. stádia.
V 79% potíže vymizely, u 12,4% zůstaly jen klaudikace. Ke zlepšení došlo
i u 112 nemocných ve III. stádiu, u nichž dominovaly denní i noční bolesti
a hrozila amputace. Vedle omezení bolestí bylo možno odsunout či limitovat
chirurgické zákroky. Ve IV. stádiu - ač použita jako ultimum refugium
- vedla enzymoterapie u 54 z 93 pacientů k zahojení trofických lézí
a omezení rozsahu operačních zákroků. U pacientů s pokročilým stupněm
onemocnění bylo pozorováno omezení následků ischémie, tj. zmenšení rozsahu
gangrény, omezení fibrotizace a zánětlivých komplikací.
Působení Wobenzymu na redukci edému, optimalizaci a normalizaci
zánětu využil Rahn v roce 1991 k
provedení klinické dvojitě slepé placebem kontrolované studie s 80 pacienty,
kterým byl proveden rekonstrukční chirurgický výkon na cévách dolních
končetin. Všichni pacienti zařazení do studie měli buď uzávěr tepen
nebo obliterující arteritidu ve stádiu II b. až IV. podle Fontaina-Raschowa,
takže bylo nezbytné řešit zásobování postižené končetiny bypassem. Pacienti
užívali tři dny před operací 3x1 odměrku granulátu Wobenzymu (odpovídá
3x10 Wobenzym dražé) a pokračovali ve stejné dávce po celou dobu hospitalizace,
tzn. nejdéle 14 dní. Hlavními kritérii účinnosti byly změny v objemu
postižené končetiny měřené na 3 přesně definovaných místech, velikost
edému a celkové skóre bolesti. Ostatní klinické ukazatele (např. lokální
teplota nebo hojení rány) a doba pobytu v nemocnici sloužily jako vedlejší
kritéria. Jak podle hlavních, tak podle vedlejších kritérií dopadla
lépe skupina s Wobenzymem, rozdíl byl statisticky významný. Limitujícím
faktorem pro perioperační nasazení proteináz je často obava z jejich
fibrinolytického a antiagregačního účinku. Nepřítomnost krvácivých komplikací
u pacientů zahrnutých do této studie prokázala bezpečnost předoperačního
nasazení Wobenzymu.
Pozitivní efekt enzymoterapie potvrdil u obliterující arteriosklerózy
dolních končetin Koškin v roce 1996. U většiny sledovaných pacientů
zjistil zlepšení už po 2-8 týdnech: zdvojnásobila se (z 220 na 450 m)
vzdálenost chůze bez klaudikace.
Velmi zajímavá je práce, v níž léčil Heinz (1996)
Wobenzymem 22 nemocných s diabetickou angiopatií. Studie
srovnávala efekt léčby Wobenzymem (v dávce 3x2 tablety) u diabetických
pacientů s angiopatií a u 281 stejně léčených nediabetiků postižených
angiopatií. Obvod lýtka a kotníku se signifikantně zmenšil jak u diabetiků,
tak i nediabetiků. Po ukončení léčby bylo u všech pacientů zjevné zlepšení
edému. Léčba angiopatie byla účinná u nediabetiků i diabetiků. Snášenlivost
enzymového preparátu byla velmi dobrá, vedlejší účinky byly minimální.
Galibin (1998) podával Wobenzym 10 pacientům ve věku 22-58 let, trpícím
IDDM po dobu 4-23 let. U všech byly vyjádřeny na dolních končetinách
projevy diabetické angiopatie, jež by la verifikována
reovazografickým vyšetřením. Pacienti dostávali v prvním týdnu 3 krát
denně 7 tbl. Wobenzymu, v 2. týdnu 3x5 tbl. a ve 3. a 4. týdnu 3x3 tbl.
denně. Po ukončení bylo zlepšení zaznamenáno u 8 z 10 sledovaných pacientů.
U 4 pacientů se významně zmenšily nebo zcela vymizely otoky bérců. V
pokročilých stavech byly omezeny následky ischémie, rozsah gangrény,
fibrotizace a zánětlivé komplikace. Syndrom diabetické nohy
je jednou z nejčastějších komplikací diabetu. Přibližně 50
- 70% netraumatických amputací dolních končetin je provedeno pro hnisavé
nekrotické afekce u diabetiků. Cílem studie, kterou provedla Zemljanska
(2000), bylo sledování efektu preparátu Wobenzym na hojení infikovaných
neuropatických a neuroischemických trofických defektů u diabetiků 2.
typu. Do studie bylo zařazeno 34 diabetiků s infikovanými trofickými
defekty ll.-lll. stupně. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin: kontrolní
skupina dostávala systémově širokospektrá antibiotika, bylo prováděno
ošetření a drenáž rány a pravidelné převazy; pokusná skupina dostávala
kromě výše uvedené terapie navíc Wobenzym v dávce 3x5 drg. denně. Výsledky
prokázaly, že u pacientů léčených enzymy rychleji vymizely projevy zánětlivého
procesu. K zahojení rány došlo u enzymy léčených pacientů v průměru
po 3,1 měsících, v kontrolní skupině po 8,2 měsících.