ANGIOLOGIE, FLEBOLOGIE

Onemocnění žilního systému

Téměř polovina našich dospělých obyvatel má v menší či větší míře postižen žilní systém (především dolních končetin) a každý desátý trpí některým z žilních onemocnění. Nejčastějšími jsou křečové žíly a chronická žilní nedostatečnost, které často vedou k trofickým změnám a bércovým vředům, obávané jsou hluboké trombózy a tromboflebitidy.
O příznivých zkušenostech s léčbou více než 400 nemocných s povrchovými i hlubokými flebitidami Wobenzymem v čípcích referoval Wolf už na začátku 60. let. Velmi dobré a dobré výsledky pozoroval v 87% případů. Stejnou úspěšnost u 73 případů tromboflebitid potvrdil v roce 1967 Valls-Serra: enzymové preparáty předčily antikoagulancia i venotonika. Objektivnost pozorovaných účinků potvrdili Denck a Weidinger flebograficky. Mörl v roce 1986 provedl dvojitě slepou placebem kontrolovanou studii u 40 nemocných s potrombotickým syndromem dolních končetin delšího trvání. Po čtyřtýdenní léčbě se ve skupině léčené Wobenzymem výrazně zlepšily subjektivní potíže (bolest, křeče, „těžké nohy", únavnost při chůzi) i objektivní ukazatele (kožní změny, otoky, bércové vředy). Lepší efekt enzymů než placeba prokázaly: pletyzmografie, měření žilního tlaku, fotoreflexní reografie a laboratorní testy. Zlepšila se i průchodnost kapilární sítě.
Multicentrická znáhodněná dvojitě slepá studie u 119 nemocných s tromboflebitidou a varikoflebitidou srovnávala působení Wobenzymu (v dávce 3x10 dražé 15 dní) a placeba (Koškin, 1996). Vyšetření bylo prováděno 1., 4., 7., 10., 13. a 16.den. V enzymové skupině se rozsah zánětu v postižené véně zmenšil o 43%, zatímco v placebové skupině o 17%. Signifikantně zlepšeno bylo i celkové skóre (zaměřené na bolest, zarudnutí, zduření, zatvrdnutí a plnění žíly krví měřené pomocí reflexní reografie). Po Wobenzymu se úplně vyléčilo 30%, po placebu 10% nemocných.
Na problematiku léčby tromboflebitidy se zaměřili i další autoři. Například Bauműller (1997) léčil v letech 1996-1997 pacienty s akutní tromboflebitidou. V dvojslepé randomizované kontrolované studii podával 100 nemocným Phlogenzym nebo placebo v dávce 6 tablet denně po dobu 14 dní a sledoval účinnost léčby podle hlavního kritéria - klidové bolesti. Sekundárními kritérii byla bolest na tlak, zčervenání kůže, hyperémie, pocit tíhy a napětí, a množství potřebných analgetik. Účinek léčby Phlogenzymem byl podle hlavního kritéria i sekundárních kritérií lepší než účinek placeba a rozdíl byl statisticky významný (p<0,001).
Lékaři se někdy obávají podávat preparáty systémové enzymoterapie pro jejich fibrinolytický a trombolytický účinek spolu s antikoagulancii pro větší riziko krvácení. Jedním z pozorování, které vyvrací tyto obavy, je sdělení Džupiny, který se léčbou Wobenzymem zabýval v letech 1998 u 46 pacientů s trombózou hlubokých žil. V průběhu 1 roku bylo na interním oddělení NsP v Bardejově léčeno 140 pacientů s hlubokou žilní trombózou. Po obligátní léčbě trvající 3-5 měsíců u 46 pacientů přetrvávaly subjektivní obtíže, otoky a patologický nález při duplexní sonografii (snížení centripetální žilní frakce) - tj. příznaky typické pro potrombotický syndrom.
K léčbě perorálními antikoagulancii a venotoniky byl u těchto pacientů přidán Wobenzym - první 3 měsíce 3x10 drg., pak byla dávka postupně snížena na 3x3 drg. Léčba Wobenzymem trvala celkem 1 rok. V tříměsíčních intervalech byly vyhodnocovány subjektivní potíže pacientů, obvod končetiny 10 cm nad podložkou a centripetální žilní frakce.
Po roce léčby se zmenšily subjektivní obtíže u 92% nemocných (zejména bolest v dolních končetinách a pocit „těžkých nohou"), dále došlo u pacientů k výraznému zmenšení průměrného obvodu postižených končetin (ze 42 cm na 34 cm), zvýšila se průměrná centripetální žilní frakce (z 16 ml/min na 46 ml/min). U 20 pacientů bylo možné úplně vysadit antikoagulační léčbu.
V jedné z posledních dvojitě slepých randomizovaných placebem kontrolovaných multicentrických klinických studií byla sledována účinnost a snášenlivost systémové enzymoterapie u pacientů s akutní superficiální tromboflebitidou (Marshall a Kleine, 2001). Do studie bylo zařazeno 156 pacientů; v enzymové skupině bylo 79, ve skupině placebo 77 pacientů. Doba léčby byla maximálně 14 ± 2 dny. Pacienti enzymové skupiny byli léčeni preparátem Wobenzym N v dávce 3x4 dražé denně. Všichni pacienti navíc obdrželi kompresní punčochu. Hlavním cílovým kritériem byl ústup spontánní bolesti k 7. dni, která musela činit na začátku studie alespoň 4 body skóre VRAS (Visual Rating Analogue Scale). Sedmý den léčby byla pozorována signifikantně větší redukce bolesti ve skupině léčené Wobenzymem ve srovnání s placebem (p=0,0071). Sekundární kritérium - stupeň odpovědi (redukce skóre bolesti na stupeň O nebo 1) - bylo při ukončení léčby v enzymové skupině 77,0%, zatímco v placebové skupině 58,1%. Skupiny se lišily statisticky významně (p=0,011). Dále byly sledovány následující vedlejší cílové parametry: vývoj bolesti v průběhu 7denní léčby, hladina integrální bolesti, průběh bolestivé reakce na tlak, zarudnutí kůže, hypertermie, hmatné a/nebo viditelné flebitické provazce, pocity napětí a užívání paracetamolu. Všechny sledované parametry ukázaly signifikantní rozdíly mezi skupinami ve prospěch Wobenzymu. Tato studie prokázala klinickou účinost a dobrou snášenlivost Wobenzymu při léčbě akutní superficiální tromboflebitidy, což svědčí o antiflogistickém, antiedematózním a analgetickém působení této terapie.


Hlavní stránka Úvod pro odborníky O firmě Kontakty Pomáháme druhým Poradna
Zánět a jeho ovlivnění SET Zvýšení využitelnosti antibiotik proteolytickými enzymy Angiologie, flebologie Diabetologie Gynekologie Chirurgie, traumatologie, ortopedie Imunologie Lymfologie ORL Praktické lékařství Pediatrie Revmatologie Sportovní medicína Stomatologie Urologie Omrzliny Literatura Časopisy s Impact faktorem Ostatní literatura Video prezentace SPC Wobenzym SPC Phlogenzym Napište nám své připomínky a poznatky	ANGIOLOGIE, FLEBOLOGIE Onemocnění žilního systému Téměř polovina našich dospělých obyvatel má v menší či větší míře postižen žilní systém (především dolních končetin) a každý desátý trpí některým z žilních onemocnění. Nejčastějšími jsou křečové žíly a chronická žilní nedostatečnost, které často vedou k trofickým změnám a bércovým vředům, obávané jsou hluboké trombózy a tromboflebitidy. O příznivých zkušenostech s léčbou více než 400 nemocných s povrchovými i hlubokými flebitidami Wobenzymem v čípcích referoval Wolf už na začátku 60. let. Velmi dobré a dobré výsledky pozoroval v 87% případů. Stejnou úspěšnost u 73 případů tromboflebitid potvrdil v roce 1967 Valls-Serra: enzymové preparáty předčily antikoagulancia i venotonika. Objektivnost pozorovaných účinků potvrdili Denck a Weidinger flebograficky. Mörl v roce 1986 provedl dvojitě slepou placebem kontrolovanou studii u 40 nemocných s potrombotickým syndromem dolních končetin delšího trvání. Po čtyřtýdenní léčbě se ve skupině léčené Wobenzymem výrazně zlepšily subjektivní potíže (bolest, křeče, „těžké nohy", únavnost při chůzi) i objektivní ukazatele (kožní změny, otoky, bércové vředy). Lepší efekt enzymů než placeba prokázaly: pletyzmografie, měření žilního tlaku, fotoreflexní reografie a laboratorní testy. Zlepšila se i průchodnost kapilární sítě. Multicentrická znáhodněná dvojitě slepá studie u 119 nemocných s tromboflebitidou a varikoflebitidou srovnávala působení Wobenzymu (v dávce 3x10 dražé 15 dní) a placeba (Koškin, 1996). Vyšetření bylo prováděno 1., 4., 7., 10., 13. a 16.den. V enzymové skupině se rozsah zánětu v postižené véně zmenšil o 43%, zatímco v placebové skupině o 17%. Signifikantně zlepšeno bylo i celkové skóre (zaměřené na bolest, zarudnutí, zduření, zatvrdnutí a plnění žíly krví měřené pomocí reflexní reografie). Po Wobenzymu se úplně vyléčilo 30%, po placebu 10% nemocných. Na problematiku léčby tromboflebitidy se zaměřili i další autoři. Například Bauműller (1997) léčil v letech 1996-1997 pacienty s akutní tromboflebitidou. V dvojslepé randomizované kontrolované studii podával 100 nemocným Phlogenzym nebo placebo v dávce 6 tablet denně po dobu 14 dní a sledoval účinnost léčby podle hlavního kritéria - klidové bolesti. Sekundárními kritérii byla bolest na tlak, zčervenání kůže, hyperémie, pocit tíhy a napětí, a množství potřebných analgetik. Účinek léčby Phlogenzymem byl podle hlavního kritéria i sekundárních kritérií lepší než účinek placeba a rozdíl byl statisticky významný (p<0,001). Lékaři se někdy obávají podávat preparáty systémové enzymoterapie pro jejich fibrinolytický a trombolytický účinek spolu s antikoagulancii pro větší riziko krvácení. Jedním z pozorování, které vyvrací tyto obavy, je sdělení Džupiny, který se léčbou Wobenzymem zabýval v letech 1998 u 46 pacientů s trombózou hlubokých žil. V průběhu 1 roku bylo na interním oddělení NsP v Bardejově léčeno 140 pacientů s hlubokou žilní trombózou. Po obligátní léčbě trvající 3-5 měsíců u 46 pacientů přetrvávaly subjektivní obtíže, otoky a patologický nález při duplexní sonografii (snížení centripetální žilní frakce) - tj. příznaky typické pro potrombotický syndrom. K léčbě perorálními antikoagulancii a venotoniky byl u těchto pacientů přidán Wobenzym - první 3 měsíce 3x10 drg., pak byla dávka postupně snížena na 3x3 drg. Léčba Wobenzymem trvala celkem 1 rok. V tříměsíčních intervalech byly vyhodnocovány subjektivní potíže pacientů, obvod končetiny 10 cm nad podložkou a centripetální žilní frakce. Po roce léčby se zmenšily subjektivní obtíže u 92% nemocných (zejména bolest v dolních končetinách a pocit „těžkých nohou"), dále došlo u pacientů k výraznému zmenšení průměrného obvodu postižených končetin (ze 42 cm na 34 cm), zvýšila se průměrná centripetální žilní frakce (z 16 ml/min na 46 ml/min). U 20 pacientů bylo možné úplně vysadit antikoagulační léčbu. V jedné z posledních dvojitě slepých randomizovaných placebem kontrolovaných multicentrických klinických studií byla sledována účinnost a snášenlivost systémové enzymoterapie u pacientů s akutní superficiální tromboflebitidou (Marshall a Kleine, 2001). Do studie bylo zařazeno 156 pacientů; v enzymové skupině bylo 79, ve skupině placebo 77 pacientů. Doba léčby byla maximálně 14 ± 2 dny. Pacienti enzymové skupiny byli léčeni preparátem Wobenzym N v dávce 3x4 dražé denně. Všichni pacienti navíc obdrželi kompresní punčochu. Hlavním cílovým kritériem byl ústup spontánní bolesti k 7. dni, která musela činit na začátku studie alespoň 4 body skóre VRAS (Visual Rating Analogue Scale). Sedmý den léčby byla pozorována signifikantně větší redukce bolesti ve skupině léčené Wobenzymem ve srovnání s placebem (p=0,0071). Sekundární kritérium - stupeň odpovědi (redukce skóre bolesti na stupeň O nebo 1) - bylo při ukončení léčby v enzymové skupině 77,0%, zatímco v placebové skupině 58,1%. Skupiny se lišily statisticky významně (p=0,011). Dále byly sledovány následující vedlejší cílové parametry: vývoj bolesti v průběhu 7denní léčby, hladina integrální bolesti, průběh bolestivé reakce na tlak, zarudnutí kůže, hypertermie, hmatné a/nebo viditelné flebitické provazce, pocity napětí a užívání paracetamolu. Všechny sledované parametry ukázaly signifikantní rozdíly mezi skupinami ve prospěch Wobenzymu. Tato studie prokázala klinickou účinost a dobrou snášenlivost Wobenzymu při léčbě akutní superficiální tromboflebitidy, což svědčí o antiflogistickém, antiedematózním a analgetickém působení této terapie.
	Lék pro vnitřní užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci. Inzertní stránky společnosti MUCOS Pharma CZ, s.r.o. - tel: (+420)-267 750 003