CHIRURGIE, TRAUMATOLOGIE, ORTOPEDIE
Traumatologie a ortopedie
Traumata představují druhou nejčastější příčinu pracovní
neschopnosti a následky vážných zranění mohou pacienty invalidizovat.
Antiedematózní účinek enzymových preparátů a jejich použití u akutních
traumat umožňuje nejen včasné operační řešení, ale slouží jako prevence
„compartement syndromu". U chronických otoku (potraumatických reziduí)
antiedematózní účinek umožňuje zahájení časné rehabilitace. Nejvíce
je tento efekt oceňován u potraumatických otoku prstů ruky, kdy i velmi
dlouho trvající otoky nereagující na běžnou terapii po nasazení Wobenzymu
ustoupí natolik, že je možno zahájit efektivní rehabilitaci. Dobré výsledky
lze očekávat i u pacientů v časných stádiích algodystrofického syndromu.
Pro podávání Wobenzymu a Phlogenzymu v traumatologii platí obecný vzorec:
co nejdříve po úrazu, eventuálně předoperačně, maximální dávky a dostatečně
dlouhou dobu. Jak již dříve prokázaly výsledky studie u plastických
a rekonstrukčních operací v oblasti ruky, při předčasném vysazení Wobenzymu
dojde v operované oblasti znovu k edému. Po opětovném nasazení léku
otok ustoupí .
Již v roce 1972 použil Carillo systémovou
enzymoterapii u celkem 100 pacientů s různými zraněními včetně
popálenin. Kromě standardní konzervativní nebo chirurgické
léčby dostávali nemocní Wobenzym v denní dávce od 10 do 20 dražé po
dobu průměrně 6 dní. Proces hojení byl u zranění i popálenin značnou
měrou urychlen. Zvýšenou krvácivost autoři nepozorovali během operace
ani v jednom případě. Nežádoucí účinky nebyly závažné, pouze 4 pacienti
si stěžovali na žaludeční nevolnost. Při delších časových intervalech
v podávání Wobenzymu obtíže ustoupily.
Schwinger v letech 1988 až 1990 sledoval účinnost léčby Wobenzymem
u operací kolenního a hlezenního kloubu na 59 nemocných. Porovnával
antiflogistický účinek Wobenzymu (celkem užívalo 29 pacientů v dávce
3x5 dražé) proti aescinu (užívalo 30 pacientů v dávce 3x2 dražé). Jako
hlavní kritérium hodnocení účinnosti byl určen objem kloubu a skóre
bolesti. Vedlejšími kritérii byly další klinické a laboratorní parametry
a spotřeba analgetik. Redukce edému nastala u skupiny léčené Wobenzymem
rychleji. Ústup se projevil výrazněji u nemocných s postižením hlezenního
kloubu. Skóre bolesti se výrazně nelišilo, ale spotřeba analgetik byla
u aescinové skupiny vyšší.
Významnou roli Wobenzymu v operační léčbě prokázala placebem
kontrolovaná studie u 120 pacientů s krvavou repozicí zlomenin
(Rahn, 1990). Řešení takových stavů vyžaduje
optimální přípravu, k níž patří rychlé a účinné zvládnutí potraumatického
edému a hematomu. Nemocní začali užívat Wobenzym v dávce 3x10 dražé
5 dní před operací. Již po 3 dnech bylo v léčené skupině patrné zmírnění
otoku a bolesti. Proti kontrolní skupině se zkrátila doba nutného pobytu
v nemocnici.
Délka hospitalizace - dny (Rahn)
Wobenzym předoperačně - 19,3
Placebo předoperačně - 22,6
Wobenzym pooperačně - 19,5
Placebo pooperačně - 22,3
Wobenzym před i po operaci - 17,7
Placebo před i po operaci - 24,1
Do studie, která sledovala efekt léčby Wobenzymem
u distorzí hlezenního kloubu léčeného konzervativně, bylo zařazeno 44
pacientů (Baumüller, 1992). Studie byla provedena
jako randomizovaná, dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná s dávkováním
3x1 odměrka Wobenzym granulátu (odpovídá 3x10 Wobenzym tbl.) po 10 dní.
U enzymové skupiny se proti kontrolní skupině prokazatelně zmenšil otok
a zmírnila bolestivost, rychleji se zlepšila hybnost postiženého kloubu,
což umožnilo zkrácení pracovní neschopnosti pacientů.
Závislost klinického efektu na velikosti dávky
byla zkoumána u 94 pacientů s laterální distorzí hlezenního kloubu (Kleine
a spol., 1990). Sledování trvalo 2 týdny. Tlak, jenž musel bytná
kloub vyvinut, aby bylo u pacienta dosaženo prahu bolesti, byl měřen
tonometrem přiloženým na úpon předního fibulotalárního vazu. Jako hlavní
kritérium sloužil rozdíl prahu bolesti mezi zdravou a zraněnou končetinou
7. den studie. Výsledky potvrdily jednoznačnou analgetickou účinnost
Wobenzymu. Nejefektivnější se jevila dávka 3x10 dražé denně.
V posledních letech se čím dál tím více prosazuje v léčbě traumat
a akutních zánětů preparát Phlogenzym, zatímco Wobenzym je výhodnější
spíše pro léčbu chronických potraumatických reziduí. Pro srovnání
účinnosti těchto dvou preparátů proti placebu byla provedena klinická
studie u 60 pacientů s distorzí hlezenního kloubu (Rahn,
1995). Hodnocen byl otok kloubu sedmý den, který byl zmenšen o 52,4%
u Wobenzymu, o 58,3% u Phlogenzymu a pouze o 19,0% u placeba. Pohyblivost
kloubu měřená sedmý den byla u Wobenzymu zlepšena o 63,1%, u Phlogenzymu
o 72,7% a u placebové skupiny o 39,1%. Překrvení kloubu bylo sníženo
o 61,5% u Wobenzymu, o 73,3% u Phlogenzymu a o 41,7% u kontrolní skupiny.
Klidová bolest byla snížena u skupiny s Wobenzymem o 73,3%, s Phlogenzymem
o 70,6% a o 57,1% u placebové skupiny. Bolest při pohybu byla snížena
o 46,2% u Wobenzymu, o 57,1% u Phlogenzymu a o 25,9% u placebové skupiny.
Efekt léčby oběma enzymovými preparáty byl mnohem lepší než po placebu.
Srovnání obou enzymových preparátů vyznělo ve prospěch Phlogenzymu.
Pro ověření účinnosti Phlogenzymu v traumatologii provedl Baumüller
(1994) placebem kontrolovanou dvojitě zaslepenou klinickou
studii u pacientů s distorzí hlezenního kloubu. Ve studiu byl
sledován antiflogistický a antiedematózní účinek a snášenlivost Phlogenzymu.
2x20 pacientů užívalo 10 dnů 3x2 tablety Phlogenzymu respektive placeba.
Hlavním hodnotícím kritériem byla velikost otoku 7. den léčby. Vedlejšími
kritérii byly hybnost kloubu, jeho náplň a bolestivost 7. den léčby.
Rozsah otoku byl redukován 7. den léčby ve skupině léčené Phlogenzymem
o 66,7%, ve skupině s placebem pouze o 38,1%, hybnost se zlepšila v
enzymové skupině o 62% a jen o 37,3% v placebové skupině. Také náplň
kloubu byla redukována v enzymové skupině o 78,6% proti 53,8% v placebové
skupině. Klidová bolestivost se zlepšila v enzymové skupině o 86,7%,
zatímco v placebové skupině o 72,2% a bolestivost při pohybu o 62,1%
v enzymové skupině proti 39,3% ve skupině s placebem.
Nezanedbatelný je zejména u traumatologických pacientů analgetický
efekt celkově podávaných proteináz. Neuplatní se bezprostředně
po nasazení léku, nýbrž až v průběhu léčby. Podle současných zkušeností
je analgetický efekt v kombinaci s antiedematózním působením natolik
zásadní, že by nezkušený lékař mohl dané trauma podcenit. Na ověření
tohoto farmakologického účinku provedli Hoernecke
a Doenicke (1993) dvojitě slepou, placebem kontrolovanou
klinickou studii u operací pro syndrom karpálního tunelu. Perioperační
aplikace Wobenzymu vedla k výraznému poklesu spotřeby analgetik v pooperačním
období. Na příklad v operační den a dvou následujících užívalo jiná
analgetika ve skupině placebo 69% pacientů, zatímco ve skupině enzymové
jen 11%.
V roce 1994 byly publikovány výsledky prospektivní randomizované
dvojslepé klinické studie u 80 nemocných s lézí mediálního nebo laterálního
menisku s následnou artroskopickou meniskektomií (Rahn,
1994). Po zařazení do studie dostávali nemocní 3 dny před operací
a pak po operaci až do dne propuštění z kliniky 3x1 odměrku Wobenzym
granulátu denně (odpovídá 3x10 Wobenzym dražé) nebo stejné množství
granulátu placeba.
Obě sledované skupiny byly dobře srovnatelné a hodnotitelné. Průběh
choroby a účinnost Wobenzymu byla sledována při kontrolních vyšetřeních
při přijetí na kliniku, v den operace, 1., 3., 5. a dle možnosti i 7.
den po operaci a v den propuštění. Ve studii byly sledovány tyto ukazatele:
zduření kloubu, úhel flexe, otok, bolestivost a omezená hybnost. Výsledky
studie jednoznačně potvrdily dobrou účinnost Wobenzymu. Tendence vývoje
hodnot zduření, bolestí a omezené pohyblivosti byly v enzymové skupině
příznivější. Hodnoty úhlu flexe v operovaném kloubu jevily signifikantní
rozdíl ve prospěch enzymové skupiny (p = 0,03).
Také hlavní kritérium účinnosti, totiž souhrnné skóre pro otok, bolest
a omezenou hybnost, jevilo v den propuštění signifikantní rozdíl (p
= 0,03) ve prospěch enzymové skupiny.
Použití systémové enzymoterapie v dětské chirurgii a traumatologii
ověřila studie při léčbě suprakondylické zlomeniny humeru u dětí (Gal
a kol., 1998). Závažnou komplikací této zlomeniny bývá
Volkmannova kontraktura jako pozdní následek compartment syndromu předloktí.
Součástí léčebného procesu je proto snaha o účinné a rychlé ošetření
potraumatického edému a hematomu, který může ke vzniku komplikací významnou
měrou přispět. V Centru dětské traumatologie v Brně bylo ošetřeno celkem
51 pacientů s diagnózou suprakondylické zlomeniny humeru. Z toho 28
pacientů s obdobným charakterem zlomeniny bylo zařazeno do testované
skupiny. Suprakondylická zlomenina humeru byla ošetřena vždy repozicí
a perkutánní transfixací. Jednalo se o dislokované zlomeniny II. a III.
stupně podle Felsenreicha, extenčního typu. Preparát Wobenzym byl podán
14 pacientům (skupina A) v dávce 3x2 - 3 drg. podle věku a hmotnosti
první pooperační den a dále po dobu 7 dnů, dalších 14 pacientů (skupina
B) tvořilo kontrolní skupinu. Stav končetiny byl monitorován pomocí
dopplerovského ultrazvuku, kdy byl kvantifikován průtok a. radialis,
dále sledováním pO2 v rámci vyšetření ABR z periferní krve
II. prstu - distálního článku a oxymetrií periferie III. prstu distálního
článku. Lepší výsledky byly zjištěny u skupiny pacientů léčených SET.
Autoři doporučují Wobenzym jako vhodný doplněk komplexní léčby, kdy
prioritní roli hraje správné a včasné ošetření spolu s precizní monitorací
končetiny v pooperačním průběhu.
Velmi dobrou účinnost Wobenzymu doložila otevřená studie u 140
ortopedických nemocných (Neverov a Klimov,
1999). Systémová enzymoterapie se na pracovišti autorů používá od
roku 1995. Za tu dobu bylo léčeno Wobenzymem 68 mužů a 72 žen ve věku
16-74 let, kteří byli rozděleni do 4 skupin.
Skupina 1: 59 pacientů s různými jednoduchými nebo mnohočetnými
zlomeninami. Pacienti dostávali Wobenzym - v průběhu prvního týdne 3x10
drg. denně, druhý týden 3x7 drg.
Skupina 2: 51 pacientů po implantaci endoprotéz velkých kloubů
primárních i opakovaných. Pacienti dostávali Wobenzym - v průběhu prvního
týdne 3x10 drg. denně, druhý týden 3x7 drg., třetí a čtvrtý týden 3x5
drg.
Skupina 3: pacienti, kterým byla provedena replantace prstů ruky
a pacienti s těžkými otevřenými poraněními ruky. Pacienti dostávali
Wobenzym - v průběhu prvního týdne 3x7 drg. denně, druhý, třetí a čtvrtý
týden 3x5 drg.
Skupina 4: 26 pacientů s degenerativními dystrofickými poruchami
pohybového aparátu stadia II-III. Pacienti dostávali Wobenzym - v průběhu
prvního a druhého týdne 3x7 drg. denně, třetí a čtvrtý týden 3x5 drg.
Vytvořeny byly také kontrolní skupiny, které byly srovnatelné z hlediska
pohlaví, věku, sociální skupiny, závažnosti a doby trvání traumatu,
charakteru onemocnění nebo zranění. Po 2-3 dnech léčby Wobenzymem u
pacientů s traumaty znatelně ustupovalo napětí tkání a bolesti a 5.
den se otok zmenšil v průměru o 40%, ustupovaly hematomy. U pacientů
se zlomeninami bérce se nevyskytly žádné subepidermální puchýře a u
zlomenin lokalizovaných v blízkosti kloubů nebyly nalezeny v kloubech
žádné výpotky. Pokud zlomenina pro cházela kloubem, byla punkce nutná
pouze v den přijetí. U pacientů skupiny 2 došlo k redukci otoku o 40%
po 4 dnech léčby Wobenzymem a 8.-10. den rozdíl obvodu horní třetiny
stehna operované a zdravé končetiny tvořil 7-10 mm. Podávání narkotických
analgetik bylo nutné pouze v prvních 2 dnech po operaci. Rány se hojily
per primam, pooperační jizvy byly bez keloidů. U pacientů s replantovanými
prsty vymizel otok a promodrání ke konci třetího týdne léčby. Nevyskytly
se ischemické komplikace. K odloučení nekróz došlo u pacientů se závažnými
traumaty měkkých tkání ruky po 7 dnech léčby Wobenzymem. U těchto pacientů
byla pozorována dobrá regenerace tkáně. U 38% pacientů skupiny 4 došlo
ke zlepšení celkového stavu a k redukci bolesti při pohybu a prakticky
vymizely „startovací bolesti". Mohla být vysazena nesteroidní antirevmatika.
Wobenzym byl dobře snášen, nebyly zaznamenány žádné vedlejší účinky.
V klinické studii, hodnotící Phlogenzym v léčbě a profylaxi
otoku v pooperačním období po osteosyntézách dlouhých končetinových
kostí ve srovnání s aescinem bylo v období od srpna 1997 do
ledna 1999 sledováno 60 pacientů (Kameníček a
kol., 2001).
Průměrný věk pacientů byl 42 roků (rozmezí 12-79 roků). K ošetření zlomenin
byly používány metody intramedulární osteosyntézy nebo zevní fixátory.
Pacienti byli rozděleni do dvou skupin. 30 pacientům byl k léčení a
profylaxi potraumatického a pooperačního otoku podáván jako jediný prostředek
preparát Phlogenzym po dobu 14 dnů (skupina P). Lék byl podáván v dávce
3x3 tbl. v prvních třech dnech po operaci a následně 3x2 tbl. ve zbývajícím
sledovaném období. Dalších 30 pacientů - kontrolní skupina (skupina
K) - bylo léčeno standardními antiedémovými preparáty na bázi aescinu.
V obou skupinách byla používána stejná analgetika (Dolsin, Dipidilor,
Tramal). V pooperačním období byly sledovány změny objemu operované
části končetiny. Byl měřen její obvod v místě největšího otoku a 10
cm distálně. Změny objemu končetiny byly modelově počítány jako změny
objemu komolého kužele. Měření bylo prováděno 1., 3., 5., 7., 10. a
14. den po operaci. Objem vypočtený z hodnot měření v 1. pooperačním
dni po zavedení fixace byl vzat jako výchozí hodnota (100%). Ve skupině
pacientů, kterým byl pooperačně podáván Phlogenzym, byl ústup poúrazového
a pooperačního otoku plynulý a signifikantně rychlejší oproti pacientům
skupiny K. Pozoruhodný rozdíl ukázala měření v 5. pooperačním dnu -
u pacientů skupiny P bylo zaznamenáno zmenšení výchozí hodnoty objemu
operované končetiny v průměru téměř o 8%. Oproti tomu ve skupině kontrolní,
léčené standardními preparáty, došlo ještě k nepatrnému nárůstu této
hodnoty nad 100%. Koncem prvního pooperačního týdne byl sledovaný objem
v průměru zmenšen o 12% ve skupině P oproti 1,45% ve skupině K. V závěru
sledování - 14. pooperační den - dosáhlo zmenšení sledovaného objemu
ve skupině P téměř 17% oproti 9% ve skupině K. Byl pozorován i velmi
dobrý analgetický efekt preparátu.
Pacienti skupiny P měli významně menší celkovou spotřebu analgetik,
zvláště v časném pooperačním období. Pacienti tolerovali Phlogenzym
velmi dobře. Ve studiu byla prokázána statistická významnost zrychlení
ústupu otoku u pacientů léčených Phlogenzymem oproti skupině kontrolní,
kde byla užívána klasická antiedematózní léčba (od 5. dne p<0,001).
Phlogenzym lze tedy doporučit jako součást komplexní léčby v traumatologii
jak při konzervativních, tak při operačních postupech pro efektivní
redukci otoku, urychlení hojení, antiflogistický a analgetický účinek.