GYNEKOLOGIE

SET u imunologicky podmíněných habituálních potratů

Opakované potraty (výskyt tří nebo většího počtu následných spontánních potratů), se vyskytují přibližně sice jen u 2% žen v reprodukčním věku, ale mají velký společenský význam a hluboký negativní vliv na pacientky i jejich rodinu.
K opakovaným ztrátám embrya dochází převážně důsledkem chromozomálních aberací, uplatňují se děložní anomálie, metabolické choroby, infekce, z hormonálních příčin je nejčastější luteální nedostatečnost, roli hrají i závažné psychologické faktory. Rozsáhlé studie pak prokázaly, že zhruba 50% opakovaných potratů je vyvoláváno imunopatologickými mechanismy. V případě „aloimunitního" potrácení se předpokládají poruchy těch složek mateřské imunitní odpovědi, které za fyziologických okolností tlumí výkonné složky, namířené proti otcovským antigenům plodu.
Léčebně jsou ověřovány aktivní aloimunizace leukocyty otce dítěte nebo cizích dárců, glukokortikoidy a vysoké dávky intravenózních imunoglobulinů. „Autoimunitní" potrácení je spjato s patologickými autoprotilátkami proti fosfolipidům. Ty vyvolávají trombotické komplikace v cévách různých orgánů včetně placenty. Vyskytují se u primárního antifosfolipidového syndromu a druhotných syndromů, provázejících např. lupus erythematodes.
V profylaxi „autoimunitních" potratů u těchto žen se osvědčuje opakované podávání nízkých dávek kyseliny acetylsalicylove a heparinu. Léčba však není plně spolehlivá. Perspektivní prevencí a léčbou obou typů opakovaného potrácení se ukázala systémová enzymoterapie (Dittmar a kol., 2000). Autoři přistoupili k problematice zodpovědně. Vzhledem k nezbytné opatrnosti při zavádění každé nové léčby u těhotných zařadili do studie pouze ženy, u nichž ostatní způsoby léčby selhaly. V průběhu let 1994-1999 bylo 144 žen s historií habituálního potrácení léčeno vedle gestagenů Wobenzymem N nebo Phlogenzymem. Léčba byla zahájena po početí, v některých případech už před plánovaným početím. Část pacientek dostávala enzymy do 15. týdne těhotenství, ale většina žen pokračovala v užívání až do konce těhotenství. Preparáty systémové enzymoterapie byly snášeny bez problémů. Z celkového počtu 144 žen, které dostávaly enzymy, bylo 114 schopno absolvovat fyziologické těhotenství a porodit 114 zdravých dětí (úspěšnost 79%). Intrauterinní požadavky plodů byly až do porodu plně saturovány, při porodu měly normální pH pupeční arterie. Ani u jednoho dítěte nebyly zjištěny známky teratogenního poškození.
Podobné příznivé zkušenosti při použití enzymoterapie u žen s historií habituálních potratů udává také Suchich (osobní sdělení, 2000). Systémová enzymoterapie tedy může představovat nový nadějný způsob prevence a léčby opakovaného (habituálního) potrácení z imunologických příčin. Úspěšnost v Dittmarově studii (79%) výrazně překračuje úspěšnost všech dosavadních forem chemické, biologické i psychoterapeutické léčby.


Hlavní stránka Úvod pro odborníky O firmě Kontakty Pomáháme druhým Poradna
Zánět a jeho ovlivnění SET Zvýšení využitelnosti antibiotik proteolytickými enzymy Angiologie, flebologie Diabetologie Gynekologie Chirurgie, traumatologie, ortopedie Imunologie Lymfologie ORL Praktické lékařství Pediatrie Revmatologie Sportovní medicína Stomatologie Urologie Omrzliny Literatura Časopisy s Impact faktorem Ostatní literatura Video prezentace SPC Wobenzym SPC Phlogenzym Napište nám své připomínky a poznatky	GYNEKOLOGIE SET u imunologicky podmíněných habituálních potratů Opakované potraty (výskyt tří nebo většího počtu následných spontánních potratů), se vyskytují přibližně sice jen u 2% žen v reprodukčním věku, ale mají velký společenský význam a hluboký negativní vliv na pacientky i jejich rodinu. K opakovaným ztrátám embrya dochází převážně důsledkem chromozomálních aberací, uplatňují se děložní anomálie, metabolické choroby, infekce, z hormonálních příčin je nejčastější luteální nedostatečnost, roli hrají i závažné psychologické faktory. Rozsáhlé studie pak prokázaly, že zhruba 50% opakovaných potratů je vyvoláváno imunopatologickými mechanismy. V případě „aloimunitního" potrácení se předpokládají poruchy těch složek mateřské imunitní odpovědi, které za fyziologických okolností tlumí výkonné složky, namířené proti otcovským antigenům plodu. Léčebně jsou ověřovány aktivní aloimunizace leukocyty otce dítěte nebo cizích dárců, glukokortikoidy a vysoké dávky intravenózních imunoglobulinů. „Autoimunitní" potrácení je spjato s patologickými autoprotilátkami proti fosfolipidům. Ty vyvolávají trombotické komplikace v cévách různých orgánů včetně placenty. Vyskytují se u primárního antifosfolipidového syndromu a druhotných syndromů, provázejících např. lupus erythematodes. V profylaxi „autoimunitních" potratů u těchto žen se osvědčuje opakované podávání nízkých dávek kyseliny acetylsalicylove a heparinu. Léčba však není plně spolehlivá. Perspektivní prevencí a léčbou obou typů opakovaného potrácení se ukázala systémová enzymoterapie (Dittmar a kol., 2000). Autoři přistoupili k problematice zodpovědně. Vzhledem k nezbytné opatrnosti při zavádění každé nové léčby u těhotných zařadili do studie pouze ženy, u nichž ostatní způsoby léčby selhaly. V průběhu let 1994-1999 bylo 144 žen s historií habituálního potrácení léčeno vedle gestagenů Wobenzymem N nebo Phlogenzymem. Léčba byla zahájena po početí, v některých případech už před plánovaným početím. Část pacientek dostávala enzymy do 15. týdne těhotenství, ale většina žen pokračovala v užívání až do konce těhotenství. Preparáty systémové enzymoterapie byly snášeny bez problémů. Z celkového počtu 144 žen, které dostávaly enzymy, bylo 114 schopno absolvovat fyziologické těhotenství a porodit 114 zdravých dětí (úspěšnost 79%). Intrauterinní požadavky plodů byly až do porodu plně saturovány, při porodu měly normální pH pupeční arterie. Ani u jednoho dítěte nebyly zjištěny známky teratogenního poškození. Podobné příznivé zkušenosti při použití enzymoterapie u žen s historií habituálních potratů udává také Suchich (osobní sdělení, 2000). Systémová enzymoterapie tedy může představovat nový nadějný způsob prevence a léčby opakovaného (habituálního) potrácení z imunologických příčin. Úspěšnost v Dittmarově studii (79%) výrazně překračuje úspěšnost všech dosavadních forem chemické, biologické i psychoterapeutické léčby.
	Lék pro vnitřní užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci. Inzertní stránky společnosti MUCOS Pharma CZ, s.r.o. - tel: (+420)-267 750 003