• Zánět a jeho ovlivnění SET
• Zvýšení využitelnosti antibiotik proteolytickými enzymy
• Angiologie, flebologie
• Diabetologie
• Gynekologie
• Chirurgie, traumatologie, ortopedie
• Imunologie
• Lymfologie
• ORL
• Praktické lékařství
• Pediatrie
• Revmatologie
• Sportovní medicína
• Stomatologie
• Urologie
• Omrzliny

Literatura
• Časopisy s Impact faktorem
• Ostatní literatura
• Video prezentace

• SPC Wobenzym
• SPC Phlogenzym

GYNEKOLOGIE

SET u gynekologických zánětů a infekcí

U řady gynekologických onemocnění je vedoucím příznakem zánět, který často zodpovídá i za chronicitu daného onemocnění nebo za jeho další progresi. Řada chorob primárně nezánětlivé povahy může být zánětem provázena ve smyslu časné nebo pozdní komplikace. Hlavní indikací systémové enzymoterapie jsou zánětlivé procesy, akutní i chronické otoky a poruchy imunity, proto jsou léky SET v gynekologii hodně používány.
Úkolem enzymů v průběhu zánětu je optimalizace a synchronizace zúčastněných dějů.
Nezanedbatelné je též pozitivní ovlivnění reologických vlastností krve i lymfy a průvodní zlepšení porušené mikrocirkulace; taková porucha stojí na počátku řady velmi závažných lokálních, především však systémových komplikací.
Pro gynekology je významný též efekt vehikula (Barsom, 1982, 1983, Suchich, 1997). Projevuje se tím, že při současném podávání proteolytických enzymů a antibiotik dochází k vyšší sérové a tkáňové koncentraci antibiotika (například u ampicilinu o 25%, trimethoprimu o 21%, u tetracyklinu o 22% a pod.) Podobný efekt popisují někteří autoři i pro cytostatika. U gynekologických zánětlivých onemocnění a u pooperačních stavů v malé pánvi je velmi důležitý i fibrinolytický efekt proteináz, protože pozánětlivé a pooperační adheze jsou způsobené právě fibrinem. Při včasném nasazení léků SET lze tyto adheze výrazně omezit.
Řada klinických studií prokázala výhodnost aplikace proteolytických enzymů (např. Wobenzymu či Phlogenzymu) již předoperačně. Přitom se nepotvrdilo nebezpečí většího krvácení během operace. „Premedikace enzymy" pacientů doznává v poslední době stále většího uplatnění. Její výhody doceňují především plastičtí chirurgové a stomatochirurgové, kterým odstranění poruch mikrocirkulace a edému operované krajiny může výrazně zlepšit výsledky; výborné výsledky mají i traumatologové, ortopedi a sportovní lékaři.
Obecně lze enzymově léky doporučit u operací a stavů, které vyžadují:
- prevenci otoku nebo jeho léčbu
- omezení operačního poškození
- rychlé odbourání nekrózy
- zlepšení mikrocirkulace
- snížení viskozity krve, snížení agregace erytrocytů a trombocytů
- snížení rizika zánětlivých komplikací
- rychlejší průběh fyziologického hojení rány, nebo jeho podporu
- zlepšení transportní kapacity lymfatického systému (lymfedém)
- dostatečný průnik antibiotik a chemoterapeutik do tkání.

Uvedené obecné indikace vycházejí z velkého množství klinických studií provedených z velké části podle zásad GCP v posledních 30 letech v celém světě buď s jednotlivými enzymy (trypsin, chymotrypsin, papain, bromelain), nebo s preparáty obsahujícími jejich kombinace (Wobenzym, Phlogenzym, Wobe-Mugos) (Eimeren van W. a spol., 1994).
Použití enzymových léků v gynekologii přinese žádoucí profit nejen pacientce, ale z hlediska farmakoekonomiky i lékaři a zdravotnickému zařízení díky rychlejšímu zvládnutí zánětlivého onemocnění a snížení rizika přechodu do chronicity, snížení počtu komplikací, respektive jejich rychlejšímu zvládnutí, zkrácením doby hospitalizace a rychlejšímu návratu nemocné do běžného života.
Adnexitidy jsou závažná a obávaná onemocnění. V akutním stádiu se obvykle osvědčí cílená antibiotika a chemoterapeutika. V řadě případů však není léčba akutní ataky plně úspěšná a chorobný proces se opakuje či postupně přechází do chronické formy s nežádoucími následky. U chronických adnexitid pak dochází ke zjizvení a srůstům s následným tubálním blokem; nezřídka - zvláště při oboustranném postižení adnex - je žena sterilní. Léčba chronických adnexitid není obvykle plně uspokojivá. Většinou nestačí analgetika ani antiflogistika. Při akutních exacerbacích jsou nezastupitelná cílená antibiotika; průkaz vyvolávajících mikroorganismů však bývá obtížný. Nepřekvapuje proto, že jsou zvláště při recidivujících a chronických adnexitidách hledány nové účinné způsoby léčby. Největší zkušenosti s preparátem Wobenzym u žen s akutní adnexitidou získala Dittmarova skupina (1986). V klinické studii u 100 nemocných porovnali autoři účinek Wobenzymu a nesteroidního antiflogistika. Po 14 dnech zaznamenali zlepšení po obou preparátech: nicméně zcela bez potíží bylo 56,9% pacientek léčených enzymy a jen 6,1% pacientek léčených antiflogistikem. Klinická randomizovaná dvojitě slepá studie u žen s chronickou adnexitidou prokázala shodnou léčebnou účinnost Wobenzymu a diclofenaku (Friedrich, 1993). Wobenzym byl navíc prost vedlejších účinků.
Nejpřesvědčivější jsou výsledky randomizované dvojitě slepé GCP studie provedené výše uvedenou skupinou (Dittmar, 1992). Do studie bylo zařazeno 56 nemocných s klinicky, laparoskopicky a mikrobiologicky charakterizovanou akutní adnexitidou. Léčba byla zahájena doxycyklinem. Jedné polovině pacientek byl současně podáván Wobenzym, druhé polovině placebo.
Subjektivní a objektivní hodnocení i laboratorní ukazatele po 4 týdnech léčby vyzněly jednoznačně ve prospěch kombinované léčby antibiotikem a enzymy. Výrazně byla snížena teplota a počet leukocytů, zmírnil se výtok a zlepšil se lokální nález. Celkové skóre pokleslo v placebové skupině z 11,3 na 7,7, v enzymové skupině z 12,2 na 2,6. Autoři doporučují používat enzymoterapii zvláště u závažných akutních procesů, protože lze očekávat rychlejší vyléčení a nižší výskyt následných komplikací. S výhodou ji však možno využít i u akutních atak chronické adnexitidy.
Z našich gynekologů získal pozitivní zkušenosti se SET Jarkovský u pacientek s recidivující adnexitidou, parametritidou nebo chronickou pelveoperitonitidou. Spolu s Deoxymykoinem či Augmentinem a Entizolem podává Wobenzym v dávce 3x5 dražé po dobu 15 dnů. Ve srovnání s klasickou léčbou bez enzymoterapie byl zaznamenán v průměru o 50% rychlejší ústup subjektivních obtíží a o 55% zkrácena doba pracovní neschopnosti. Zlepšení subjektivních obtíží udávalo celkově 67 pacientek, t.j. 90,5%. Objektivní uzdravení ve smyslu negativního palpačního a sonografického nálezu se podařilo dosáhnout u 34 pacientek, t.j. ve 45,9%.
Zatím nejsou k dispozici výsledky klinických studií, ale empirické studie opravňují zařazení SET do léčby recidivujících a chronických kolpitid a vulvovaginitid. Postižené ženy jsou fyzicky i psychicky traumatizovány a ani usilovná léčba často nevede k trvalému vyléčení. Pokus o doplnění antibakteriální a antimykotické léčby SET je proto plně opodstatněn.
Použití preparátů systémové enzymoterapie v kombinaci a antibiotiky se osvědčilo také při léčbě urogenitálních zánětů způsobených chlamydiemi, mykoplazmaty a ureaplazmaty (Suchich et al., 1997) - viz kapitola "Zvýšení využitelnosti antibiotik proteolytickými enzymy".