IMUNOLOGIE
Systémová enzymoterapie u imunopatologických chorob
člověka
Experimentální studie ospravedlnily zařazení SET především
do léčby imunopatologických chorob, v jejichž patogenezi se
uplatňují nadměrně zmnožené imunitní komplexy nebo autoimunitní reakce:
patří sem především na podávání inzulínu závislý diabetes mellitus,
mnohotná roztroušená skleróza, tyreoitida, chronická aktivní hepatitida,
revmatoidní artritida a některé glomerulonefritidy (Nouza
a Wald, 1994; Nouza a Krejčová, 1997).
Z imunokomplexových onemocnění lze pokládat za vhodné pro SET především
vaskulitidy a glomerulonefritidy, také však SLE
a další chorobné jednotky. Z autoimunitních onemocnění je častý a závažný
diabetes mellitus I. typu. Je obávaný pro svůj zákeřný
průběh - onemocnění se klinicky projeví až poté, kdy dojde k autoimunitnímu
zničení 90% beta buněk Langerhansových ostrůvků. Snaha o včasný léčebný
zásah dnes zahrnuje řadu postupů a před několika lety se k nim přiřadila
i systémová enzymoterapie. Systémová enzymoterapie se ovšem příznivě
projevuje zejména u závažných druhotných projevů diabetiků, především
při postižení cév očí a ledvin a periferních tepen.