IMUNOLOGIE
Revmatoidní artritida
Nadějné experimentální studie motivovaly Steffen
a spol. (1985) ke studii
u 42 nemocných s revmatoidní artritidou (RA). Po čtyřtýdenní léčbě Wobenzymem
a dalším kombinovaným enzymovým preparátem (složení: trypsin - 24 mg,
bromelain - 45 mg, papain - 60 mg) došlo u 62% léčených ke klinickému
a laboratornímu zlepšení, u 31% se stav nezměnil a u 7% se zhoršil.
Hörgerová
(1983) shromáždila od 141 lékařů informace o účinnosti Mulsalu u
238 pacientů RA. Z nich bylo SET zlepšeno a podstatně zlepšeno podle
názoru lékařů 81,2% až 90,0%, podle názoru nemocných 76,5% až 86,3%.
V delším časovém období došlo k úpravě zvýšených koncentrací imunitních
komplexů.
Léčbu NSA a Wobenzymem spolu s NSA porovnali
Kovalenko a Golovkov
(1997).
Intenzita bolesti ve skupině léčené NSA a Wobenzymem se výrazně snížila
u 85% pacientů, po samotných NSA jen u 39% pacientů. Rozsáhlé zkušenosti
získali Mazurov a spol. (1997). Enzymová
léčba se jim osvědčila u 60% pacientů, především v kombinaci s metotrexátem
(MTX). Cenné je zjištění, že přidání Wobenzymu k MTX snižuje vedlejší
nežádoucí projevy a jejich závažnost. Z laboratorních nálezů byl nápadný
pokles původně výrazně zvýšených koncentrací IFN v krvi. Signifikantně
se snížily i koncentrace IL-1β a TNF-α.
Významné výsledky přinesla v roce 1998 ukončená multicentrická,
randomizovaná, dvojitě slepá studie, srovnávající u RA účinnost Phlogenzymu
a Sulfasalazinu (Pavelka a kol., 1998).
Do studie byli zařazeni nemocní s aktivní formou nemoci trvající méně
než 10 let, ve skupině Phlogenzym bylo možno hodnotit 75, ve skupině
sulfasalazin 69 pacientů. Hodnoceny byly: kloubní index dle Thomsona,
ranní ztuhlost, klidová a pohybová bolest, omezení funkce, z laboratorních
ukazatelů CRP, množství cirkulujících IK, hladina solubilních receptorů
pro IL-2 a TNF. Studie ukázala stejnou účinnost obou léků při potlačování
aktivity onemocnění a oba léky zároveň vykázaly vlastnosti látek modifikujících
chorobu (toto cenné zařazení Phlogenzymu bylo prokázáno poprvé). Phlogenzym
byl navíc mnohem lépe snášen než sulfasalazin. Počet nežádoucích účinků
jasně vázaných na lék byl u sulfasalazinu 18,7%, u Phlogenzymu pouze
9%.
Rovenskému se osvědčila SET u nemocných s refrakterní formou
revmatoidní artritidy. Po 12timěsíční léčbě kombinací NSA (v
některých případech i cyklosporinu) a Wobenzymu pozoroval vedle subjektivního
zlepšení snížení indexu Ritchiové, sedimentace a koncentrací imunitních
komplexů. Obohacení základní léčby SET se osvědčilo i u pacientek se
Sjögrenovým syndromem, SLE a s juvenilní chronickou artritidou (JCA).