Systémová enzymoterapie pro odborníky

17-12-2

Lymfedém dolních končetin u onkologických pacientů

Macháňová M., Cvejnová M.

Onkocentrum Nemocnice Liberec

Praktická flebologie (2000): suppl. 35 – 36.

Pojem lymfedému je v onkologické praxi spojován zejména s karcinomem prsu a lokalitou horní končetiny. V souboru kazuistik 9 pacientů autorky upozorňují na některé případy lymfedému dolních končetin doprovázející různé onkologické diagnózy. Stejně jako u karcinomu prsu, i u těchto diagnóz se lymfedém někdy objevuje se značnou latencí a pak může být praktickým lékařem opominuta souvislost s dřívější léčbou malignity.
U všech prezentovaných pacientů byla primárně vyloučena souvislost lymfedému s recidivou nádorového onemocnění.
V souboru se vyskytly tyto diagnózy: 2x maligní lymfogranulom, 1 x maligní lymfom non Hodgkinova typu – pacientky měly různé kombinace postižení inguinálních a ilických uzlin, byly po exstirpaci části postižených uzlin a po ozáření na dolní lymfatický systém. U dvou žen byla postižena děloha (1x karcinom krčku děložního, lx karcinom těla děložního), u obou provedena hysterektomie a ozáření (kombinace teleterapie s brachyterapií). U jedné pacienty byl karcinom rekta s postižením pánevních uzlin. 3 pacienti byli již delší dobu po léčbě pro karcinom prostaty a lymfedém u nich trval 4 –5 let při zahájení komplexní léčby v lymfologické ambulanci. 5 pacientek ze sledovaného souboru bylo v produktivním věku. U jedné pacientky se lymfedém rozvinul již v průběhu ozařování a u dalších v odstupu 1 měsíce až 2,5 roku po ukončení ozařování. U 3 pacientek byl lymfedém jednostranný, u 3 oboustranný. U 4 pacientů lymfedém doprovázely zánětlivé komplikace – 2 x recidivující erysipel, 1 x opakované záněty močových cest, 1x záněty hlubokého žilního systému dolních končetin. Všichni pacienti byli léčeni kombinací fyzioterapie (manuální a přístrojová lymfodrenáž, bandážování a speciální cvičení) a Wobenzymu v dávce 3 x 5drg. U všech 6 pacientek, kde byla léčba zahajována vzápětí po manifestaci lymfedému, došlo většinou k úplnému vymizení lymfedému, u 2 přetrvává pouze jednostranný latentní lymfedém. Recidivující erysipel a tromboflebitidy u pacientek zcela vymizely a významně byla snížena frekvence recidiv močových cest u další pacientky. Uspokojivý stav lymfedému je podle potřeby udržován fyzioterapií a opakovanými kůrami Wobenzymu, obvykle 2 x ročně po 200 – 800 drg. Výraznější regrese se dostavila pouze u jednoho z pacientů s dlouhotrvajícím lymfedémem po léčbě karcinomu prostaty. U zbývajících 2 zůstal nález stacionární, ale u jednoho z nich ustaly recidivy erysipelu. Zvládnutí lymfedému komplexní léčbou je důležité pro kvalitu života přežívajících onkologických pacientů, což je významné zejména pro pacienty v produktivním věku.