I. dermatovenerologická klinika FN u sv. Anny v Brně

Lymfedém se nazývá otok v důsledku postižení lymfatického systému. Je to chronické onemocnění, které postihuje nejčastěji končetiny, nemocné ohrožuje opakovanými infekcemi a výrazně narušuje kvalitu jejich života. Z klinického hlediska se rozlišují 4 stupně lymfedému: latentní (nedochází k manifestaci otoku), reverzibilní (přechodně vzniká viditelný nebo hmatatelný otok), ireverzibilní (trvalý otok při přetížení dysfunkčního lymfatického systému), elefantiáza. Z patofyziologického hlediska rozlišujeme lymfedém primární, (lymphoedema praecox, vznikne-li do 35 let a lymphoedema tardum, při vzniku po 35. roce věku), kdy není známa příčina vzniku, a sekundární, který může být způsoben obstrukcí proximálních lymfatických uzlin a kolektorů, špatným tokem lymfy nebo postižením iniciálních míznic. Existuje určitý časový interval mezi postižením lymfatického systému a vznikem otoku - období latentního lymfedému. Nejčastější příčinou vzniku sekundárního lymfedému je trauma, záněty typu lymfangitidy, malignity, iatrogenní postižení - např. rtg zářením, chirurgickým zákrokem apod. Specifické postavení mezi sekundárními lymfedémy zaujímá tzv. postmastektomický lymfedém, který vzniká častěji u pacientek s postižením axilárních lymfatik - ať už anatomickou abnormalitou, či chirurgickým zákrokem, nebo zářením. Nejčastější komplikací primárního i sekundárního lymfedému jsou infekce, zejména interdigitální mykózy a erysipel. Komplexní terapie lymfatických otoků zahrnuje manuální mízní drenáž, přístrojovou mízní drenáž, kompresivní bandáž a cvičení. V první fázi - fázi redukce otoku- aplikujeme lx denně manuální mízní drenáž, intermitentní přístrojovou pressoterapii, kompresi vícevrstevným obvazem a současně pacient alepoň 2x denně cvičí. Po stabilizaci stavu nastupuje druhá fáze léčby - fáze udržovací terapie, která se může pohybovat od několika měsíců (sekundární lymfedém) až k celoživotnímu ošetření (primární lymfedém). Manuální a přístrojová lymfodrenáž mají své kontraindikace: maligní onemocnění, akutní bakteriální infekce, horečnaté infekční stavy a hnisavé kožní rány. Mezi relativní kontraindikace patří srdeční selhávání asthma cardiale, asthma bronchiale a chronická bronchitida, hyperthyreosa, hypotonie a vysoký krevní tlak. Ke komplexní terapii patří ještě terapie lymfotropními léky (Wobenzym, Detralex, Cyclo-3-fort). Diuretika nemají opodstatnění, neboť efekt je krátkodobý a pacientovi neprospívá. Důležitá je prevence infekce, pravidelná péče o kůži a aktivní spolupráce pacienta.

Klíčová slova: typy lymfedému - klinický obraz - terapie