![]() |
|
Literatura
|
Sekundární lymfedém po lymfadenektomiích Wald M.1 Křížová H.2, Prausová J.3 Adámek J.1 1Chirurgická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha, Prakt. Lék. (Praha) (1999): 79(12), 665-716. Souhrn V práci jsou shrnuta důležitá data z anatomie a fyziologie
lymfatického systému a z etiopatogeneze a patofyziologie vzniku a rozvoje
sekundárního lymfedému. Důraz je kladen na diagnostiku časných stádií
lymfedému. Zejména v diagnostice latentního lymfedému a v monitorování
efektu léčby se může velmi dobře uplatnit dosud ne příliš rozšířená
metoda – radionukliová lymfoscintigrafie. Oproti kontrastní lymfografii,
která je u většiny lymfedémů kontraindikována, je tato metoda minimálně
invazivní. Spočívá v subkutánní aplikaci lidského albuminu značeného
99mTc a detekci postupu a kumulace radiofarmaka v lymfatických cévách
a uzlinách pomocí gamakamery. Následně je možné provádět kvantitativní
i kvalitativní hodnocení snímků. Klíčová slova: sekundární lymfedém - lymfadenektomie - farmakoterapie.
|
Lék pro vnitřní užití. Čtěte pečlivě příbalovou
informaci. |
|