Systémová enzymoterapie jako významná pomoc v ordinaci praktického
dětského lékaře
Na základě příznivé zkušenosti
s léčbou Wobenzymem u čtyřletého chlapce, který trpěl vysokou nemocností,
byla léčba systémovou enzymoterapií s úspěchem vyzkoušena i u jiných
dětí, které vykazovaly vysokou nemocnost, a opakovaně jim musela být
podávána antibiotika.
Do hodnoceného souboru bylo zařazeno celkem 37 dětí, které Wobenzym
užívaly v letech 1999 – 2001, a bylo u nich možné vyhodnotit období
ukončených 12 měsíců po zahájení léčby Wobenzymem. Jejich věk se pohyboval
od l roku a 9 měsíců do 18 let.
Přehled onemocnění v
hodnoceném souboru:
13
dětí s prokázanými alergiemi, recidivujícími katary dýchacích cest včetně
bronchitid (z toho 5 dětí s dermorespiračním syndromem)
6 dětí s opakovanými
bronchitidami, bez prokázané alergie,
5 dětí po těžce probíhajících
pneumoniích (3x atypické pneumonie),
4 děti s opakovanými angínami,
4 děti s opakovaným onemocněním
ledvin a močových cest (2 děti s pyelonefritidami a 2 děti s cystitidami),
2 děti s opakovanými laryngitidami,
1 dítě s opakovanými otitidami,
2 děti s opakovanými a těžce probíhajícími
převážně virovými infekcemi.
Děti dostávaly Wobenzym v dávce l
dražé (6 kg t. hm.) den, rozděleně do 2 dávek, vždy nalačno. U malých dětí,
které ještě samy nespolkly celé dražé, jsem lék doporučovala rozdrtit a
podávat přísně na lačný žaludek s větším množstvím čisté vody, opět
rozdělené do 2 dávek. Dávku jsem v těchto případech zvyšovala na l dražé/4
kg t. hm./ den.
Před zahájením enzymoterapie měly všechny děti základní laboratorní vyšetření,
KO + diff., imunoglobulíny a další nutná vyšetření vázaná k danému
onemocnění.
Ve většině případů děti dostávaly
léčbu 6 měsíců v období od podzimu do jara. V průběhu léčby Wobenzymem,
ani půl roku před jejím nasazením, ani po jejím ukončení děti nedostávaly
žádné imunostimulační léky.
Při hodnocení byl počítán průměrný počet onemocnění u dětí léčených
Wobenzymem a to v průběhu 12 měsíců před nasazením léčby a pak v
dalších 12 měsících po nasazení léčby. Toto období v sobě zahrnovalo 6
měsíců užívání Wobenzymu a dalších 6 měsíců bez léčby. Pro porovnání
byl spočítán průměrný roční počet onemocnění u všech zbývajících
dětí ve středisku za poslední 3 roky. Do těchto výpočtů byla zahrnuta všechna
onemocnění včetně průjmových, kdy děti měly teplotu vyšší než 37,2
st. C. Dále infekční onemocnění i s průběhem bez teploty (např.
varicella), ataky zhoršení alergického kašle a pollinózy bez teploty, když
nepostačovala dosavadní medikace. Úrazy nebyly do studie započítány.
V roce 1999 onemocněly celkově děti v průměru 3,8x, v roce 2000 - 4,2x a v
roce 2001 v průměru 3,2x. Průměr v těchto 3 letech byl tedy 3,7 onemocnění
na jedno dítě za rok.
V roce před zahájením léčby
Wobenzymem onemocnělo každé ze 37 dětí sledované skupiny celkem v průměru
5,4 x za rok. V roce po nasazení léčby Wobenzymem onemocněli stejní
pacienti jen v průměru 1,8 x za rok. Ještě zajímavější jsou výsledky počtu
předepsaných antibiotik, která byla nutná pro zvládnutí onemocnění.
Jeden rok před zahájením enzymoterapie byly děti léčeny antibiotiky celkem
71x, l rok po nasazení léčby už jen 20x. V procentech poklesla nemocnost léčených
dětí o 65,2% a počet podaných antibiotik klesl dokonce o 71,8 %.
Velmi zajímavé jsou výsledky u malých dětí, které dostávaly drcené
tablety. K tomuto v podstatě non lege artis způsobu podání dražé s
acidoresistentním potahem bylo přistoupeno po důkladném zvážení u pacientů
s laryngitidami, kde se nedařilo ovlivnit jejich časté opakování jinými léčebnými
prostředky. Terapeutický efekt se dostavil i při tomto způsobu podání léku
a laryngitidy se již prakticky neopakují. U jednoho z těchto pacientů došlo
k první recidivě laryngitidy až za 13 měsíců po nasazení Wobenzymu, ovšem
jen velmi lehce probíhající.
U 5 dětí s dermorespiračním syndromem došlo k významnému zlepšení stavu
kůže. Je ovšem nutné podotknout, že toto zlepšení se projevilo až po delší
době užívání - nejdříve po 8 týdnech. U dětí s prokázanými pollinózami
ve sledovaném roce došlo k omezení alergických projevů, jako obstrukce nosu
a pálení očí v období jejich pylové sezóny, které dříve mívaly i při
užívání antihistaminik. Současně s Wobenzymem děti užívaly
antihistaminika stejně jako v předešlých letech. Přínosem bylo, že děti
nebyly v průběhu léčby unavené a neměly subfebrilie, jako při léčbě
imunostimulačními léky.
Na základě výše uvedených poznatků lze konstatovat, že systémová
enzymoterapie může být velmi cennou pomocí v léčbě dětí s vysokou
nemocností, kterou podstatně omezuje a tak snižuje potřebu podávat
antibiotika. U chronicky nemocných dětí je vhodná jako doplňková léčba
redukující jejich průvodní nemocnost.
Podle: VOX PEDIATRIAE
2003: Roč. 3, č. 3, pp. 30 – 31, autor:
MUDr. Hubková
B.