• Zánět a jeho ovlivnění SET
• Zvýšení využitelnosti antibiotik proteolytickými enzymy
• Angiologie, flebologie
• Diabetologie
• Gynekologie
• Chirurgie, traumatologie, ortopedie
• Imunologie
• Lymfologie
• ORL
• Praktické lékařství
• Pediatrie
• Revmatologie
• Sportovní medicína
• Stomatologie
• Urologie
• Omrzliny
• Hojení ran

• Časopisy s Impact faktorem
• Ostatní literatura
• Video prezentace

• SPC Wobenzym
• SPC Phlogenzym

ORL, ONEMOCNĚNÍ DÝCHACÍCH CEST

Systémová enzymoterapie se velmi dobře uplatňuje v konzervativní léčbě zánětů v oblasti, která je předmětem péče otorinolaryngologa i při léčbě zánětů dolních cest dýchacích. Je rovněž vhodnou součástí pooperační péče v ORL, pomáhá při léčbě komplikací onkologické léčby nádorů v oblasti hlavy a krku.

Zánětlivé onemocnění
Proteolytické enzymy ve Wobenzymu a Phlogenzymu při zánětech dýchacích cest zmírňují edém sliznice, působí degradaci zánětlivého detritu a mediátorů zánětu. Zlepšení reologických vlastností krve a uvolnění mikrocirkulace v postižených tkáních zlepšuje arteriální prokrvení i venózní drenáž. Snáze jsou odplavovány degradační produkty zánětu. Zvýšená expektorace, která je u pacientů po nasazení systémové enzymoterapie obvykle přechodně pozorována, svědčí pro snížení viskozity hlenu v dýchacích cestách. Při současném podávávání s antibiotiky proteinázy zvyšují jejich koncentraci v krvi a zlepšují penetraci do tkání.
Stále další výsledky výzkumů z poslední doby potvrzují imunomodulační vliv enzymových preparátů. Pozitivní vliv na složky nespecifické i získané imunity, na buněčné a humorální složky obranného systému organismu vysvětluje dříve získané příznivé empirické zkušenosti v léčení akutních i chronických zánětů.
V léčbě sinusitid získal příznivé zkušenosti s bromelainem ve dvojité slepé studii Ryan už v roce 1967. Wohlrab (1993) potvrdil účinnost Wobenzymu v randomizované dvojitě slepé studii, do které zahrnul 40 nemocných s akutní maxilární, frontální a etmoidální sinusitidou. U těchto pacientů autor porovnával působení Wobenzymu a diclofenaku. Léčebný efekt obou preparátů byl pozitivní a zcela totožný - statisticky významně se zmenšily bolesti hlavy a zubů u pacientů v obou sledovaných skupinách.
Postupně získávají zkušenosti s užíváním SET i česká a slovenská pracoviště. Hubáček a kol. (1997) léčili preparátem Wobenzym na klinice celkem 80 nemocných. Pozitivní výsledky byly dokumentovány v léčbě sinusitid, sekretorických otitid, edému hlasivek, vazomotorických a alergických rinitid a u radiačního a poradiačního syndromu.
Systémovou enzymoterapii je možno v otorinolaryngologii buď použít samostatně, nebo v kombinaci s jinými léčebnými postupy. Hubáček např. pozoroval zlepšení účinnosti léčby antihistaminiky při kombinaci s Wobenzymem u pacientů s vazomotorickou a alergickou rýmou, u kterých byla samotná medikace antihistaminiky již nedostatečná.
První zkušenosti se sytémovou enzymoterapií v ORL u dětí prezentovala a Vyhnánková kol. (1998) u skupiny 50 pacientů. U pacientů s akutními sinusitidami podávání Phlogenzymu s antibiotiky vedlo k rychlejšímu ústupu obtíží a nebyly pozorovány recidivy. Preparát Wobenzym se velmi dobře osvědčil mimo jiné u chronických sialoadenitid. Lékaři i pacienti velmi příznivě hodnotili efekt Phlogenzymu při léčbě traumat obličeje, kde oceňovali velmi rychlý ústup edému, hematomu i bolestí.
Stejná skupina získala dobré výsledky u několika pacientů se sekretorickou otitidou. Autoři zaznamenali urychlenou normalizaci tympanometrické křivky a zisk 10-30 Db ve vzdušném vedení. Proto později (Vyhnánková a kol.1999) sledovali účinnosti Phlogenzymu u větší skupiny - hodnotili soubor celkem 34 pacientů ve věku 4-18 let s diagnózou otitis media secretoria.
Pacienti byli zařazeni do sledování poté, co podstoupili tympanostomii s odsátím hlenu ze středouší. Diagnóza byla stanovena na podkladě anamnestických dat, tympanometrie, otomikroskopie a detekce přítomnosti sekretu ve středouší (prokázaného při výkonu v celkové anestézii).
Epipharyngoskopií byl ověřen stav nosohltanu před zahájením léčby, ve většině případů byla současně provedena adenotomie. Pacienti byli po výkonu rozděleni do dvou skupin. Všichni dostávali v prvních 14 dnech Mucosolvan v sirupu a Vibrocil nosní kapky po dobu 14 dnů. Kontrolní skupina K měla pouze tuto léčbu a skupina P dostávala navíc Phlogenzym v dávce 1 tbl./10 kg hmotnosti/den po celou dobu sledování, které trvalo celkem 3 měsíce.
Tympanometrická křivka B se normalizovala u 49% pacientů skupiny P oproti 39% skupiny K.
Celkový efekt léčby hodnotili lékaři jako vyléčení u 46% pacientů skupiny P ve srovnání s 39% skupiny K. U pacientů léčených Phlogenzymem poklesl v průběhu sledování jednoznačně počet akutních infekcí u 75% dětí proti 13% kontrolní skupiny (p<0,01). Snášenlivost Phlogenzymu byla velmi dobrá, u několika dětí se objevily pouze mírné obtíže ze strany GIT, které si však nevyžádaly přerušení léčby.
Veldová (1999), na rozdíl od předchozích autorů, sledovala účinnost Phlogenzymu v ambulantní konzervativní léčbě sekretorické otitidy. Do sledování bylo zařazeno 26 dětí, které navíc k obvyklé léčbě mukolytiky, dekongesčními léky a event, antibiotiky dostávaly Phlogenzym po 3 měsíce v dávce l tbl./10kg/den (skupina E - enzymy). V kontrolním retrospektivním souboru (skupina K) bylo 16 dětí léčených dříve stejnou klasickou konzervativní léčbou. Ve skupině E došlo častěji k úplné normalizaci tympanometrické křivky - 60% oproti 25% v kontrolní skupině K. Práh vzdušného vedení (převodní složka nedoslýchavosti) se snížil u skupiny E o 35% oproti 25% ve skupině K. Pro neúspěšnost konzervativní léčby muselo podstoupit operační léčbu 25% pacientů skupiny K, zatímco u pacientů léčených Phlogenzymem byla operace nutná pouze v 7,7% případů.
Chronická sekretorická otitida je často příčinou převodní nedoslýchavosti s negativními dopady na vývoj řeči u dětí předškolního věku. U 12 dětí ze skupiny E byl proto navíc sledován i test fonematického sluchu podle Škodové, který ukázal signifikantní posun vnímání distinktivních rysů hlásek (znělost/neznělost). Pozitivní vliv terapie byl zjištěn u 83% z těchto 12 dětí. Preparát Phlogenzym se tedy jeví jako vhodná součást komplexní konzervativní léčby sekretorické otitidy.
Veldové (2000) se systémová enzymoterapie velmi dobře osvědčuje také v péči o hlasové profesionály, kteří velmi často trpí edémy hlasivek v důsledku přetěžování hlasu. V kombinaci s infekcí dýchacích cest mohou hlasového profesionála vyloučit na dlouhou dobu z jeho práce. Tito pacienti ale požadují rychlou a efektivní léčbu, která by jim umožnila časný návrat k jejich práci. Autorka zpočátku užívala preparát Wobenzym, nyní dává přednost novějšímu preparátu Phlogenzym s možností nižšího dávkování při velmi dobrém antiedematózním efektu.
Ve svém sledování se zaměřila na porovnání účinnosti preparátu Phlogenzym a klasických protiotokových léků na bázi aescinu v léčbě edému hlasivek. Autorka do sledování zahrnula dvě skupiny pacientek - hlasových profesionálek (operní pěvkyně, zpěvačky pop-music, herečky). První skupina (skupina E - enzymy - 50 žen) byla léčena Phlogenzymem. Kontrolní skupina (skupina K - 40 žen) dostávala standardní preparáty na bázi aescinu. S ohledem na relativní kontraindikaci aescinu u žen užívajících hormonální antikoncepci nebo hormonální substituční léčbu (zvýšení rizika tromboembolických příhod) byly ženy užívající tyto léky přednostně řazeny do skupiny E. Všechny pacientky byly sledovány 3 týdny. Pro hodnocení účinnosti léčby byla zvolena tato vyšetření: zvětšovací laryngoskopie, percepční hodnocení kvality hlasu podle stupnice UEP (stupeň 0-5), maximální doba fonace (MPD), měření hlasového pole, hodnocení schopnosti plné hlasové práce bez omezení.
Nálezy zvětšovací laryngoskopie ukázaly rychlejší ústup edému ve skupině E. Také normalizace kvality hlasu byla jednoznačně rychlejší u pacientek léčených Phlogenzymem. V počátku léčby byla u většiny pacientek kvalita hlasu podle percepčního hodnocení na stupni 2. V závěru sledování byla kvalita hlasu stupně O (normální hlas) u 94% pacientek skupiny E oproti 52,5% skupiny K.
Hodnocení doby neschopnosti plné hlasové práce ve skupinách ve vztahu k době léčby vyznělo rovněž ve prospěch skupiny E. Desátý den bylo už jen 26% pacientek skupiny E neschopných plné hlasové práce bez omezení oproti 73% pacientek skupiny K. Dvacátý den sledování byly všechny pacientky skupiny E schopné plné hlasové práce, zatímco 23% pacientek skupiny K ještě zůstávalo v léčení. Rozdíl mezi oběma skupinami pacientek podle časové struktury jejich návratu k plné hlasové práci byl statisticky vysoce významný (p<0,001).
Sledování tedy ukázalo lepší účinnost Phlogenzymu při srovnání s klasickými aescinovými preparáty. Phlogenzym může tedy plnohodnotně nahradit aescinové preparáty v případech, kde jsou kontraindikovány.
Potvrzený protektivní efekt systémové enzymoterapie opravňuje její profylaktické podávání hlasovým profesionálům v rizikovém období (podzim, zima), kdy se kombinuje velká hlasová zátěž a zvýšený výskyt respiračních infekcí.
Pozitivní vliv proteináz na průběh zánětu lze využít také v terapii onemocnění dolních dýchacích cest. Rozsáhlé zkušenosti získal především Grimminger, využívající kombinace enzymů už od roku 1953 a Wobenzym od roku 1968. Enzymové léky podával s dobrými výsledky zvláště u hnisavých bronchitid, peribronchitid, bronchiolitid a bronchiektázií.
Gavalov a kol. (1998) používali systémovou enzymoterapii u dětí s cystickou fibrózou (CF) a chronickými obstrukčními purulentními bronchitidami (CHOPB). Wobenzym podávali celkem 40 pacientům (11 CF, 29 CHOPB) v dávce 9-18 tablet denně podle hmotnosti dítěte spolu s další komplexní léčbou 15-30 dnů. Kontrolní skupinu tvořilo 27 dětí s CF a CHOPB. Efekt léčby byl hodnocen klinickým sledováním, podle nálezů bronchoskopie, cytologie a imunologických vyšetření. Byla rovněž sledována viskozita bronchiálního sekretu a funkční vyšetření (FEV1, PEF, MEF 50-25). Předběžné hodnocení ukázalo příznivý vliv Wobenzymu v léčbě těchto závažných chorob.
U nás prezentovala první zkušenosti s podáváním Wobenzymu u dětí Vokálová (1999). Do sledování bylo v tomto případě zařazeno 30 dětí ve věku 3-15 let s recidivujícími infekcemi horních i dolních dýchacích cest a s odchylkou alespoň jednoho z vybraných imunologických vyšetření (snížením CD3, IgA, IgG nebo zvýšením IgE). Těmto dětem byl 6 měsíců podáván preparát Wobenzym v dávce 1 drg./6 kg hmotnosti/den a průběžně byl sledován jejich celkový stav. Před zahájením léčby a po jejím ukončení bylo provedeno i laboratorní vyšetření. Stav dětí byl pak monitorován i v dalších 6 měsících, kdy již Wobenzym nedostávaly. U převážné většiny dětí podávání Wobenzymu pokrylo podzimní, zimní a jarní měsíce (1997,1998), kdy mají jinak maximum obtíží. V průběhu podávání Wobenzymu byl zaznamenán významný pokles recidiv respiračních infekcí, zmírnění jejich závažnosti a omezení spotřeby antibiotik. Po léčbě došlo i k úpravě hodnot některých imunologických vyšetření. Dobrý klinický stav dětí přetrvával i v následujících 6 měsících a u většiny trval v další rizikové sezóně (podzim, zima - 1998/ 99). Pozoruhodné bylo zlepšení zejména u dětí s recidivujícími těžkými laryngitidami a s dermorespiračním syndromem, kde se s úbytkem recidiv respiračních infekcí zlepšoval i stav pokožky. Z laboratorních vyšetření bylo zajímavé snížení hladin IgE. l u dětí s alergickými projevy (astmoidní bronchitidou, atopickým ekzémem, laryngospasmem) je SET velmi dobře tolerována.
Koncem roku 2000 měla autorka ve svém registru již přes 300 pacientů léčených krátkodobě nebo dlouhodobě systémovou enzymoterapií. Příznivé výsledky u těchto pacientů potvrzují předchozí zkušenost získanou u první malé skupiny dětí.