PEDIATRIE

S postupným rozšiřováním SET v různých oblastech medicíny stoupá i zájem pediatrů o možnosti využití této neagresivní léčebné metody s minimem nežádoucích účinků u dětí. Stále další výsledky výzkumů z poslední doby potvrzují imunomodulační vliv enzymových preparátů. Jejich pozitivní vliv na složky nespecifické i získané imunity, na buněčné i humorální složky obranného systému organismu vysvětluje dříve získané příznivé empirické zkušenosti v léčení akutních i chronických zánětů. Praxe ukazuje velmi dobré výsledky léčby Wobenzymem u dětí s recidivujícími respiračními infekcemi, které umožňují omezení opakované léčby antibiotiky.
U nás prezentovala první zkušenosti s podáváním Wobenzymu u dětí Vokálová (1999). Bylo vybráno 30 dětí ve věku 3-15 let s recidivujícími infekcemi horních i dolních dýchacích cest a s odchylkou alespoň jednoho z vybraných imunologických vyšetření (snížením CD3, IgA, IgG nebo zvýšením IgE). Těmto dětem byl 6 měsíců podáván preparát Wobenzym v dávce 1 tbl./6 kg hmotnosti/den a průběžně byl sledován jejich celkový stav. Před zahájením léčby a po jejím ukončení bylo provedeno i laboratorní vyšetření. Stav dětí byl pak monitorován i v dalších 6 měsících, kdy již Wobenzym nedostávaly. U převážné většiny dětí podávání Wobenzymu pokrylo podzimní, zimní a jarní měsíce (1997, 98), kdy mají jinak maximum obtíží. V průběhu podávání Wobenzymu byl zaznamenán významný pokles recidiv respiračních infekcí, zmírnění jejich závažnosti a omezení spotřeby antibiotik. Po léčbě došlo i k úpravě hodnot některých imunologických vyšetření. Dobrý klinický stav dětí přetrvával i v následujících 6 měsících a u většiny trval v další rizikové sezóně (podzim, zima - 1998/99).
Pozoruhodné bylo zlepšení zejména u dětí s recidivujícími těžkými laryngitidami a s dermorespiračním syndromem, kde se s úbytkem recidiv respiračních infekcí zlepšoval i stav pokožky. Z laboratorních vyšetření bylo zajímavé snížení hladin IgE. l u dětí s alergickými projevy (astmoidní bronchitidou, atopickým ekzémem, laryngospasmem) je SET velmi dobře tolerována.
Koncem roku 2000 měla autorka ve svém registru již přes 300 pacientů léčených krátkodobě nebo dlouhodobě systémovou enzymoterapií. Příznivé výsledky u těchto pacientů potvrzují předchozí zkušenost získanou u první malé skupiny dětí.
Účinnost sytémové enzymoterapie v ORL u 50 dětských pacientů prezentovala Vyhnánková a kol. (1998). U pacientů s akutními sinusitidami podávání Phlogenzymu s antibiotiky vedlo k rychlejšímu ústupu obtíží a nebyly pozorovány recidivy. Preparát Wobenzym se velmi dobře osvědčil mimo jiné u chronických sialoadenitid. Lékaři i pacienti velmi příznivě hodnotili efekt Phlogenzymu u traumat obličeje, kde oceňovali velmi rychlý ústup edému, hematomu i bolestí.
Pozoruhodné byly výsledky dosažené u několika pacientů se sekretorickou otitidou - autoři zaznamenali urychlenou normalizaci tympanometrické křivky a zisk 10-30 Db ve vzdušném vedení. Proto později (Vyhnánková L. et. al. 1999) provedli sledování účinnosti Phlogenzymu u větší skupiny. Hodnotili soubor celkem 34 pacientů ve věku 4-18 let s diagnózou otitis media secretoria, kteří byli zařazeni do sledování po tympanostomii s odsátím hlenu ze středouší.
Diagnóza byla stanovena na podkladě anamnestických dat, tympanometrie, otomikroskopie a přítomnosti sekretu ve středouší, prokázaného při výkonu v celkové anestézii. Epipharyngoskopií byl ověřen stav nosohltanu před zahájením léčby, ve většině případů byla současně provedena adenotomie. Pacienti byli po výkonu rozděleni do dvou skupin. Všichni dostávali v prvních 14 dnech Mucosolvan v sirupu a Vibrocil nosní kapky po dobu 14 dnů. Kontrolní skupina K měla pouze tuto léčbu a skupina P dostávala navíc Phlogenzym v dávce l tbl./10 kg hmotnosti/den po celou dobu sledování, které trvalo celkem 3 měsíce. Tympanometrická křivka B se normalizovala u 49% pacientů skupiny P oproti 39% skupiny K. Celkový efekt léčby hodnotili lékaři jako vyléčení u 46% pacientů skupiny P ve srovnání s 39% skupiny K. U pacientů léčených Phlogenzymem v průběhu sledování jednoznačně poklesl počet akutních infekcí u 75% dětí oproti 13% kontrolní skupiny (p<0,01). Snášenlivost Phlogenzymu byla velmi dobrá, u několika dětí se objevily pouze mírné obtíže ze strany GIT, které si však nevyžádaly přerušení léčby.

Veldová (1999) sledovala účinnost Phlogenzymu v ambulantní konzervativní léčbě sekretorické otitidy. Do sledování bylo zařazeno 26 dětí, které navíc k obvyklé léčbě mukolytiky, dekongesčními léky a event. antibiotiky dostávaly Phlogenzym po 3 měsíce v dávce 1 tbl./10kg/den (skupina E - enzymy). V kontrolním retrospektivním souboru (skupina K) bylo 16 dětí léčených dříve stejnou klasickou konzervativní léčbou. Ve skupině E došlo častěji k úplné normalizaci tympanometrické křivky - 60% oproti 25% ve skupině K. Práh vzdušného vedení (převodní složka nedoslýchavosti) se snížil u skupiny E o 35% oproti 25% ve skupině K. Pro neúspěšnost konzervativní léčby muselo podstoupit operační léčbu 25% pacientů skupiny K, zatímco u pacientů léčených Phlogenzymem byla operace nutná pouze v 7,7% případů.
Chronická sekretorická otitida je často příčinou převodní nedoslýchavosti s negativními dopady na vývoj řeči u dětí předškolního věku. U 12 dětí ze skupiny E byl proto navíc sledován i test fonematického sluchu podle Škodové, který ukázal signifikantní posun vnímání distinktivních rysů hlásek (znělost x neznělost). Pozitivní vliv terapie byl zjištěn u 83% z těchto 12 dětí. Preparát Phlogenzym se tedy jeví jako vhodná součást komplexní konzervativní léčby sekretorické otitidy.
Koševenko a Smirnova (1999) léčili preparátem Wobenzym 333 pacientů ve věku 3-14 let s různými dermatózami. Největší podíl pacientů tvořily děti s atopickou dermatitidou (30%), dále následovaly podle četnosti alopecia areata, ekzém, psoriáza, akné vulgaris, sklerodermie a další diagnózy. U dětí se kromě kožních projevů vyskytovaly různá onemocnění zažívacího traktu, ledvin, nosohltanu atd. K nejčastějším patřily reaktivní pankreatitida, dyskinéza žlučových cest, dyskinéza tlustého střeva, duodenogastrický reflux, vyskytovala se i hypertrofie krčních a nosních mandlí, alergická rinitida a bronchiální astma.
Účinnost léčby byla hodnocena podle klinických projevů aktivity zánětlivého kožního procesu (erytém, lichenifikace, mokvání, intenzita růstu vlasů atd.), podle charakteru průběhu onemocnění a jeho recidiv, neuropsychického stavu pacienta a dalších klinických ukazatelů, a to jak v průběhu léčení, tak po jeho ukončení. Z objektivních parametrů byly sledovány ukazatele buněčné i humorální imunity- počet T- a B-lymfocytů v krvi, hladiny imunoglobulinů a cirkulujících imunokomplexů.
Na pracovišti bylo vypracováno speciální schéma dávkování Wobenzymu pro děti v závislosti na věku pacientů. To spočívá v postupném zvyšování dávky preparátu v průběhu 4-8 týdnů (s věkem se prodlužuje doba podávání). Po dosažení plné terapeutické dávky (5-9 drg./den) na ní pacient setrvává po dobu 1,5-2 měsíců a pak v sestupném pořadí opět lék vysazuje v průběhu 4-8 týdnů. Minimální udržovací dávku pak pacienti dostávají do plného ústupu projevů onemocnění. Výsledky léčby pacientů byly srovnávány s kontrolní skupinou, která dostávala pouze obvyklou komplexní léčbu bez Wobenzymu.
Výsledky studie prokázaly vyšší efektivitu léčby v pokusné skupině. Doba potřebná k dosažení ústupu klinických projevů onemocnění se zkrátila v průměru 2krát (14-15 dní místo 28-30 dnů pobytu ve stacionáři), doba trvání klinické remise se prodloužila v průměru 2-8krát (z 1,5-6 měsíců až na 1-2 roky). Je třeba podotknout, že ve sledované skupině se významně snížila spotřeba obvykle užívaných preparátů, což snižuje nejen nákladnost léčby, ale i zátěž dětského organismu.
Na několika kazuistikách pacientů ze sledované skupiny autoři dokumentují laboratorní změny v průběhu léčby Wobenzymem. Pozoruhodné je snížení až normalizace zvýšených hladin IgE a CIK.
Léčba preparáty systémové enzymoterapie osvědčila u dětí také při léčbě glomerulonefritid - viz UROLOGIE.
Enzymové preparáty se velmi dobře uplatňují u dětí i v chirurgických oborech, stejně jako u dospělých. U potraumatických a pooperačních stavů urychlují vstřebávání otoku a hematomů a podporují nekomplikované hojení ran.
Gál (1998) užíval preparát Wobenzym při komplexní léčbě suprakondylické zlomeniny humeru u dětí. Závažnou komplikací tohoto typu fraktury bývá Vollkmannova kontraktura jako pozdní následek compartment syndromu předloktí. Součástí léčebného procesu je proto snaha o účinné a rychlé ošetření potraumatického edému a hematomu, který může významnou měrou přispět ke vzniku komplikací. V Centru dětské traumatologie v Brně bylo ošetřeno celkem 51 pacientů s diagnózou suprakondylické zlomeniny humeru. Z toho 28 pacientů s obdobným charakterem zlomeniny bylo zařazeno do testované skupiny. Suprakondylicka zlomenina humeru byla ošetřena vždy repozicí a perkutánní transfixací. Jednalo se o dislokované zlomeniny II. a III. stupně podle Felsenreicha, extenčního typu. Preparát Wobenzym byl podán 14 pacientům (skupina A) v dávce 3x2-3 drg. podle věku a hmotnosti první pooperační den a dále po dobu 7 dnů, dalších 14 pacientů (skupina B) tvořilo kontrolní skupinu bez podání SET.
Stav končetiny byl monitorován pomocí dopplerovského ultrazvuku, kdy byl kvantifikován průtok a. radialis, dále sledováním pO2 v rámci vyšetření acidobazické rovnováhy a oxymetrií. Byly zjištěny lepší výsledky u skupiny pacientů léčených SET než v kontrolní skupině. Autoři doporučují SET jako vhodný doplněk komplexní léčby fraktur, kdy prioritní roli hraje správné a včasné chirurgické ošetření spolu s precizní monitorací končetiny v pooperačním průběhu.

Dvojitě zaslepenou zkříženou studii zaměřenou na úrazy u karatistů ve věku 13-21 let provedli Wörschhauser a Zuschlag (1991) - viz Sportovní medicína

Zkušenosti pediatrů – účastníků studie

Poskytli jsme prostor lékařům, kteří se na studii podíleli. Na rozdíl od statistických data exaktních vědeckých výpovědí v závěrečné zprávě a odborných publikacích se tyto rozhovory snaží ukázat osobní zkušenosti příslušného lékaře se systémovou enzymoterapií. Jde o spontánní výpovědi, které jsou v mnohém společné, ale v lecčems se i liší – odpovídají zkrátka zkušenostem, jak je přinesl sám život. Studie měla přísná kritéria výběru pacientů, kteří mohli být do ní zařazeni. U řady dětí léčených v ordinacích těchto lékařů Wobenzymem tato kritéria nebyla naplněna, takže se do studie nedostaly.
V rozhovorech je řeč i o těchto dětech a o použití Wobenzymu v indikacích, které nebyly předmětem studie a kde přitom Wobenzym rovněž pomáhá. Určitě zajímavé je dozvědět se, jak jednotliví lékaři-účastníci studie osobně dospěli k používání systémové enzymoterapie a kde všude ji nejen v ordinaci, ale i ve své rodině či okruhu svých známých aplikují.
Samozřejmě že počet pacientů i množství zkušeností s používáním systémové enzymoterapie se u jednotlivých lékařů různí. Prvním z pediatrů, kdo se v České republice začal ve své praxi touto léčbou systematicky zabývat, byla MUDr. Ingeborg Vokálová z Kralup nad Vltavou.
Proto jsme si dovolili začít a podrobněji pohovořit právě s ní; krátké rozhovory s dalšími lékaři-účastníky studie pak následují v abecedním pořádku.

MUDr. Ingeborg Vokálová
pediatr, alergolog a klinický imunolog, Kralupy nad Vltavou a Veltrusy

MUDr. Jan Balcar
klinický imunolog a alergolog, Litoměřice

MUDr. Eva Bartovičová
pediatr, Brno

MUDr. Yvetta Fialová
pediatr, Soběslav

MUDr. Parvine Gricová
pediatr, Uherské Hradiště

MUDr. Jan Hak
pediatr, Liberec

MUDr. Blažena Hubková
pediatr, Kladno

MUDr. Miroslava Komárková
pediatr, Kynšperk nad Ohří

MUDr. David Krbušek
pediatr, Mnichovo Hradiště

MUDr. Marie Kučerová
praktický lékař pro děti, dorost a dospělé, Čkyně, okres Prachatice

MUDr. Dagmar Machoňová
pediatr, Tábor

MUDr. Jarmila Slaninová
pediatr, Kardašova Řečice

MUDr. Jiřina Vrajíková
pediatr, alergolog, Studénka


Hlavní stránka Úvod pro odborníky O firmě Kontakty Pomáháme druhým Poradna
Zánět a jeho ovlivnění SET Zvýšení využitelnosti antibiotik proteolytickými enzymy Angiologie, flebologie Diabetologie Gynekologie Chirurgie, traumatologie, ortopedie Imunologie Lymfologie ORL Praktické lékařství Pediatrie Revmatologie Sportovní medicína Stomatologie Urologie Omrzliny Hojení ran Literatura Časopisy s Impact faktorem Ostatní literatura Video prezentace SPC Wobenzym SPC Phlogenzym Napište nám své připomínky a poznatky	PEDIATRIE S postupným rozšiřováním SET v různých oblastech medicíny stoupá i zájem pediatrů o možnosti využití této neagresivní léčebné metody s minimem nežádoucích účinků u dětí. Stále další výsledky výzkumů z poslední doby potvrzují imunomodulační vliv enzymových preparátů. Jejich pozitivní vliv na složky nespecifické i získané imunity, na buněčné i humorální složky obranného systému organismu vysvětluje dříve získané příznivé empirické zkušenosti v léčení akutních i chronických zánětů. Praxe ukazuje velmi dobré výsledky léčby Wobenzymem u dětí s recidivujícími respiračními infekcemi, které umožňují omezení opakované léčby antibiotiky. U nás prezentovala první zkušenosti s podáváním Wobenzymu u dětí Vokálová (1999). Bylo vybráno 30 dětí ve věku 3-15 let s recidivujícími infekcemi horních i dolních dýchacích cest a s odchylkou alespoň jednoho z vybraných imunologických vyšetření (snížením CD3, IgA, IgG nebo zvýšením IgE). Těmto dětem byl 6 měsíců podáván preparát Wobenzym v dávce 1 tbl./6 kg hmotnosti/den a průběžně byl sledován jejich celkový stav. Před zahájením léčby a po jejím ukončení bylo provedeno i laboratorní vyšetření. Stav dětí byl pak monitorován i v dalších 6 měsících, kdy již Wobenzym nedostávaly. U převážné většiny dětí podávání Wobenzymu pokrylo podzimní, zimní a jarní měsíce (1997, 98), kdy mají jinak maximum obtíží. V průběhu podávání Wobenzymu byl zaznamenán významný pokles recidiv respiračních infekcí, zmírnění jejich závažnosti a omezení spotřeby antibiotik. Po léčbě došlo i k úpravě hodnot některých imunologických vyšetření. Dobrý klinický stav dětí přetrvával i v následujících 6 měsících a u většiny trval v další rizikové sezóně (podzim, zima - 1998/99). Pozoruhodné bylo zlepšení zejména u dětí s recidivujícími těžkými laryngitidami a s dermorespiračním syndromem, kde se s úbytkem recidiv respiračních infekcí zlepšoval i stav pokožky. Z laboratorních vyšetření bylo zajímavé snížení hladin IgE. l u dětí s alergickými projevy (astmoidní bronchitidou, atopickým ekzémem, laryngospasmem) je SET velmi dobře tolerována. Koncem roku 2000 měla autorka ve svém registru již přes 300 pacientů léčených krátkodobě nebo dlouhodobě systémovou enzymoterapií. Příznivé výsledky u těchto pacientů potvrzují předchozí zkušenost získanou u první malé skupiny dětí. Účinnost sytémové enzymoterapie v ORL u 50 dětských pacientů prezentovala Vyhnánková a kol. (1998). U pacientů s akutními sinusitidami podávání Phlogenzymu s antibiotiky vedlo k rychlejšímu ústupu obtíží a nebyly pozorovány recidivy. Preparát Wobenzym se velmi dobře osvědčil mimo jiné u chronických sialoadenitid. Lékaři i pacienti velmi příznivě hodnotili efekt Phlogenzymu u traumat obličeje, kde oceňovali velmi rychlý ústup edému, hematomu i bolestí. Pozoruhodné byly výsledky dosažené u několika pacientů se sekretorickou otitidou - autoři zaznamenali urychlenou normalizaci tympanometrické křivky a zisk 10-30 Db ve vzdušném vedení. Proto později (Vyhnánková L. et. al. 1999) provedli sledování účinnosti Phlogenzymu u větší skupiny. Hodnotili soubor celkem 34 pacientů ve věku 4-18 let s diagnózou otitis media secretoria, kteří byli zařazeni do sledování po tympanostomii s odsátím hlenu ze středouší. Diagnóza byla stanovena na podkladě anamnestických dat, tympanometrie, otomikroskopie a přítomnosti sekretu ve středouší, prokázaného při výkonu v celkové anestézii. Epipharyngoskopií byl ověřen stav nosohltanu před zahájením léčby, ve většině případů byla současně provedena adenotomie. Pacienti byli po výkonu rozděleni do dvou skupin. Všichni dostávali v prvních 14 dnech Mucosolvan v sirupu a Vibrocil nosní kapky po dobu 14 dnů. Kontrolní skupina K měla pouze tuto léčbu a skupina P dostávala navíc Phlogenzym v dávce l tbl./10 kg hmotnosti/den po celou dobu sledování, které trvalo celkem 3 měsíce. Tympanometrická křivka B se normalizovala u 49% pacientů skupiny P oproti 39% skupiny K. Celkový efekt léčby hodnotili lékaři jako vyléčení u 46% pacientů skupiny P ve srovnání s 39% skupiny K. U pacientů léčených Phlogenzymem v průběhu sledování jednoznačně poklesl počet akutních infekcí u 75% dětí oproti 13% kontrolní skupiny (p<0,01). Snášenlivost Phlogenzymu byla velmi dobrá, u několika dětí se objevily pouze mírné obtíže ze strany GIT, které si však nevyžádaly přerušení léčby. Veldová (1999) sledovala účinnost Phlogenzymu v ambulantní konzervativní léčbě sekretorické otitidy. Do sledování bylo zařazeno 26 dětí, které navíc k obvyklé léčbě mukolytiky, dekongesčními léky a event. antibiotiky dostávaly Phlogenzym po 3 měsíce v dávce 1 tbl./10kg/den (skupina E - enzymy). V kontrolním retrospektivním souboru (skupina K) bylo 16 dětí léčených dříve stejnou klasickou konzervativní léčbou. Ve skupině E došlo častěji k úplné normalizaci tympanometrické křivky - 60% oproti 25% ve skupině K. Práh vzdušného vedení (převodní složka nedoslýchavosti) se snížil u skupiny E o 35% oproti 25% ve skupině K. Pro neúspěšnost konzervativní léčby muselo podstoupit operační léčbu 25% pacientů skupiny K, zatímco u pacientů léčených Phlogenzymem byla operace nutná pouze v 7,7% případů. Chronická sekretorická otitida je často příčinou převodní nedoslýchavosti s negativními dopady na vývoj řeči u dětí předškolního věku. U 12 dětí ze skupiny E byl proto navíc sledován i test fonematického sluchu podle Škodové, který ukázal signifikantní posun vnímání distinktivních rysů hlásek (znělost x neznělost). Pozitivní vliv terapie byl zjištěn u 83% z těchto 12 dětí. Preparát Phlogenzym se tedy jeví jako vhodná součást komplexní konzervativní léčby sekretorické otitidy. Koševenko a Smirnova (1999) léčili preparátem Wobenzym 333 pacientů ve věku 3-14 let s různými dermatózami. Největší podíl pacientů tvořily děti s atopickou dermatitidou (30%), dále následovaly podle četnosti alopecia areata, ekzém, psoriáza, akné vulgaris, sklerodermie a další diagnózy. U dětí se kromě kožních projevů vyskytovaly různá onemocnění zažívacího traktu, ledvin, nosohltanu atd. K nejčastějším patřily reaktivní pankreatitida, dyskinéza žlučových cest, dyskinéza tlustého střeva, duodenogastrický reflux, vyskytovala se i hypertrofie krčních a nosních mandlí, alergická rinitida a bronchiální astma. Účinnost léčby byla hodnocena podle klinických projevů aktivity zánětlivého kožního procesu (erytém, lichenifikace, mokvání, intenzita růstu vlasů atd.), podle charakteru průběhu onemocnění a jeho recidiv, neuropsychického stavu pacienta a dalších klinických ukazatelů, a to jak v průběhu léčení, tak po jeho ukončení. Z objektivních parametrů byly sledovány ukazatele buněčné i humorální imunity- počet T- a B-lymfocytů v krvi, hladiny imunoglobulinů a cirkulujících imunokomplexů. Na pracovišti bylo vypracováno speciální schéma dávkování Wobenzymu pro děti v závislosti na věku pacientů. To spočívá v postupném zvyšování dávky preparátu v průběhu 4-8 týdnů (s věkem se prodlužuje doba podávání). Po dosažení plné terapeutické dávky (5-9 drg./den) na ní pacient setrvává po dobu 1,5-2 měsíců a pak v sestupném pořadí opět lék vysazuje v průběhu 4-8 týdnů. Minimální udržovací dávku pak pacienti dostávají do plného ústupu projevů onemocnění. Výsledky léčby pacientů byly srovnávány s kontrolní skupinou, která dostávala pouze obvyklou komplexní léčbu bez Wobenzymu. Výsledky studie prokázaly vyšší efektivitu léčby v pokusné skupině. Doba potřebná k dosažení ústupu klinických projevů onemocnění se zkrátila v průměru 2krát (14-15 dní místo 28-30 dnů pobytu ve stacionáři), doba trvání klinické remise se prodloužila v průměru 2-8krát (z 1,5-6 měsíců až na 1-2 roky). Je třeba podotknout, že ve sledované skupině se významně snížila spotřeba obvykle užívaných preparátů, což snižuje nejen nákladnost léčby, ale i zátěž dětského organismu. Na několika kazuistikách pacientů ze sledované skupiny autoři dokumentují laboratorní změny v průběhu léčby Wobenzymem. Pozoruhodné je snížení až normalizace zvýšených hladin IgE a CIK. Léčba preparáty systémové enzymoterapie osvědčila u dětí také při léčbě glomerulonefritid - viz UROLOGIE. Enzymové preparáty se velmi dobře uplatňují u dětí i v chirurgických oborech, stejně jako u dospělých. U potraumatických a pooperačních stavů urychlují vstřebávání otoku a hematomů a podporují nekomplikované hojení ran. Gál (1998) užíval preparát Wobenzym při komplexní léčbě suprakondylické zlomeniny humeru u dětí. Závažnou komplikací tohoto typu fraktury bývá Vollkmannova kontraktura jako pozdní následek compartment syndromu předloktí. Součástí léčebného procesu je proto snaha o účinné a rychlé ošetření potraumatického edému a hematomu, který může významnou měrou přispět ke vzniku komplikací. V Centru dětské traumatologie v Brně bylo ošetřeno celkem 51 pacientů s diagnózou suprakondylické zlomeniny humeru. Z toho 28 pacientů s obdobným charakterem zlomeniny bylo zařazeno do testované skupiny. Suprakondylicka zlomenina humeru byla ošetřena vždy repozicí a perkutánní transfixací. Jednalo se o dislokované zlomeniny II. a III. stupně podle Felsenreicha, extenčního typu. Preparát Wobenzym byl podán 14 pacientům (skupina A) v dávce 3x2-3 drg. podle věku a hmotnosti první pooperační den a dále po dobu 7 dnů, dalších 14 pacientů (skupina B) tvořilo kontrolní skupinu bez podání SET. Stav končetiny byl monitorován pomocí dopplerovského ultrazvuku, kdy byl kvantifikován průtok a. radialis, dále sledováním pO2 v rámci vyšetření acidobazické rovnováhy a oxymetrií. Byly zjištěny lepší výsledky u skupiny pacientů léčených SET než v kontrolní skupině. Autoři doporučují SET jako vhodný doplněk komplexní léčby fraktur, kdy prioritní roli hraje správné a včasné chirurgické ošetření spolu s precizní monitorací končetiny v pooperačním průběhu. Dvojitě zaslepenou zkříženou studii zaměřenou na úrazy u karatistů ve věku 13-21 let provedli Wörschhauser a Zuschlag (1991) - viz Sportovní medicína Zkušenosti pediatrů – účastníků studie Poskytli jsme prostor lékařům, kteří se na studii podíleli. Na rozdíl od statistických data exaktních vědeckých výpovědí v závěrečné zprávě a odborných publikacích se tyto rozhovory snaží ukázat osobní zkušenosti příslušného lékaře se systémovou enzymoterapií. Jde o spontánní výpovědi, které jsou v mnohém společné, ale v lecčems se i liší – odpovídají zkrátka zkušenostem, jak je přinesl sám život. Studie měla přísná kritéria výběru pacientů, kteří mohli být do ní zařazeni. U řady dětí léčených v ordinacích těchto lékařů Wobenzymem tato kritéria nebyla naplněna, takže se do studie nedostaly. V rozhovorech je řeč i o těchto dětech a o použití Wobenzymu v indikacích, které nebyly předmětem studie a kde přitom Wobenzym rovněž pomáhá. Určitě zajímavé je dozvědět se, jak jednotliví lékaři-účastníci studie osobně dospěli k používání systémové enzymoterapie a kde všude ji nejen v ordinaci, ale i ve své rodině či okruhu svých známých aplikují. Samozřejmě že počet pacientů i množství zkušeností s používáním systémové enzymoterapie se u jednotlivých lékařů různí. Prvním z pediatrů, kdo se v České republice začal ve své praxi touto léčbou systematicky zabývat, byla MUDr. Ingeborg Vokálová z Kralup nad Vltavou. Proto jsme si dovolili začít a podrobněji pohovořit právě s ní; krátké rozhovory s dalšími lékaři-účastníky studie pak následují v abecedním pořádku. MUDr. Ingeborg Vokálová pediatr, alergolog a klinický imunolog, Kralupy nad Vltavou a Veltrusy MUDr. Jan Balcar klinický imunolog a alergolog, Litoměřice MUDr. Eva Bartovičová pediatr, Brno MUDr. Yvetta Fialová pediatr, Soběslav MUDr. Parvine Gricová pediatr, Uherské Hradiště MUDr. Jan Hak pediatr, Liberec MUDr. Blažena Hubková pediatr, Kladno MUDr. Miroslava Komárková pediatr, Kynšperk nad Ohří MUDr. David Krbušek pediatr, Mnichovo Hradiště MUDr. Marie Kučerová praktický lékař pro děti, dorost a dospělé, Čkyně, okres Prachatice MUDr. Dagmar Machoňová pediatr, Tábor MUDr. Jarmila Slaninová pediatr, Kardašova Řečice MUDr. Jiřina Vrajíková pediatr, alergolog, Studénka
	Lék pro vnitřní užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci. Inzertní stránky společnosti MUCOS Pharma CZ, s.r.o. - tel: (+420)-267 750 003