REVMATOLOGIE

Systémová enzymoterapie v revmatologii

Využití preparátů Wobenzym a Phlogenzym a jejich chorobu modifikujících a antiflogistických účinků se jeví jako optimální v kombinaci s dalšími léky používanými v revmatologii. Jako léky prvé volby je možné je použít zejména u pacientů v počátečních stádiích všech dále uvedených onemocnění. Oba léky mají minimum vedlejších účinků i při dlouhodobém podávání a lze je úspěšně kombinovat se všemi druhy analgetik, antiflogistik, antirevmatik, imunosupresiv a cytostatik. Jejich zařazení do léčebného schématu umožňuje postupně snižovat dávky léků s častými a závažnými nežádoucími vedlejšími účinky. Za účelem stanovení bezpečnosti a účinnosti Phlogenzymu v léčbě revmatických onemocnění byla provedena epidemiologická retrolektivní kohortní studie u 3326 pacientů s paralelními skupinami, ve které byla kombinace Phlogenzymu srovnávána s nesteroidními protizánětlivými léky (Wittenborg a kol., 2000). Údaje o těchto pacientech léčených pro revmatické choroby mezi lednem 1993 a koncem března 1995 byly zaznamenány 380 lékaři. Věk pacienta, pohlaví, indikace k léčbě (diagnostická skupina), anamnestické údaje (zvláště předchozí léčba), obtíže na počátku a na konci léčby, trvání léčby, předepsané léky (Phlogenzym, NSA), dodatečná léčba a nežádoucí účinky byly zaznamenány v protokolech pacientů (CRFs).
Kvalita dokumentace byla sledována a dodatečně prověřena interními i externími auditory. 2139 pacientů bylo léčeno buď pouze Phlogenzymem, nebo NSA, a mohlo být klasifikováno jednoznačně v jedné z následujících diagnostických skupin: nemoci kloubů, nemoci páteře, revmatická onemocnění měkkých tkání. Jako klinicky významné kritérium byla stanovena nepřítomnost revmatických potíží na konci léčby. Pro hodnocení bezpečnosti byly dokumentovány u všech pacientů vedlejší účinky. Dvě třetiny pacientů užívajících Phlogenzym dostávaly doporučené denní dávky 6 tablet po dobu 23 až 35 dní. Odpovídající hodnoty u NSA pacientů byly 16 až 25 dní a pacienti byli léčeni doporučenými symptomaticky účinnými dávkami NSA. Design kohortních studií počítá s nerandomizovanou alokací léčebných míst. Proto mohou být výsledné rozdíly obou skupin potenciálně zatíženy dalšími vlivy. Jednou z metod, kterou se toto možné zatížení eliminuje, je logistická regrese. Výslednou proměnnou hodnotící účinnost je pravděpodobnost nepřítomnosti symptomů onemocnění na konci léčby. Analýza prokázala, že šance na vymizení symptomů onemocnění na konci léčby byla v enzymové skupině o přibližně 50% vyšší než ve skupině NSA. Další použitý statistický postup podle tzv. alokačního skóre, tedy podle pravděpodobnosti nasazení léčby danou metodou, prokázal, že u pacientů léčených pro onemocnění kloubů a páteře bez předchozí antirevmatické léčby a s doprovodnou medikací včetně analgetik byla větší pravděpodobnost nasazení léčby NSA. Naproti tomu pacienti s revmatismem měkkých tkání, předem léčení antirevmatiky, avšak bez doprovodné léčby a podávání analgetik, měli větší pravděpodobnost být léčeni enzymoterapií. Výsledky ukázaly, že srovnatelná účinnost a podstatně menší výskyt nežádoucích účinků u Phlogenzymu v porovnání s NSA řadí systémovou enzymoterapii mezi vhodné léčebné alternativy v terapii revmatických onemocnění.