UROLOGIE
Systémová enzymoterapie (SET) v léčbě sexuálně přenosných
chorob
Vážný medicínský problém představuje „come back"
pohlavních chorob, především syfilidy a gonorey. Ke skupině těchto onemocnění
se v současné době řadí také infekce chlamydiové, mykoplazmové, ureaplazmové.
U těchto onemocnění je důležité zamezit léčbou přechodu do recidivujících,
chronických i latentních forem a zabránit tak dalšímu šíření a selekci
rezistentních kmenů.
Chlamydiové infekce patří nyní k nejčastějším příčinám
sexuálně přenosných zánětů urogenitálního systému mužů i žen. Optimální
postupy nejúčinnější léčby chlamydióz dosud nebyly stanoveny. Nesprávné
volená antibiotické léčba nebývá efektivní a infekce pak často přechází
do latentní formy, která může být příčinou řady chronických obtíží (parainfekční
artritidy, Reiterův syndrom, neplodnost mužů i žen) a může ovlivňovat
imunitní reaktivitu organismu („stresová infekce"). Intramuskulární
injekce trypsinu, chymotrypsinu a dalších proteináz se už dříve ukázaly
jako slibná metoda pro zvýšení účinnosti léčby různých infekcí. Injekce
proteináz ale mohou často působit bolest a alergické reakce. Proto Suchich
(1997) v klinické studii srovnával terapeutickou účinnost
perorálně podávaného Wobenzymu a srovnával ji s intramuskulárně podávaným
chymotrypsinem.
Studie zahrnovala 121 žen a 106 mužů, kteří měli projevy zánětů urogenitálních
orgánů a/nebo trpěli neplodností spojenou s chlamydiózou. Průkaz chlamydiové
infekce byl u všech pacientů proveden pomocí vyšetření polymerázové
řetězové reakce (PCR). Byly k němu použity epiteliální buňky získané
u žen z endocervixu a u mužů z močové trubice. Všichni pacienti byli
také testováni na specifické protilátky, které byly ve všech případech
pozitivní. Randomizací byly vytvořeny 3 skupiny pacientů. První skupina
dostávala ofloxacin a doxycyklin po 10 dnů. Druhá skupina byla léčena
stejnými antibiotiky v poloviční dávce v kombinaci s intramuskulárními
injekcemi chymotrypsinu po 20 dnů. Třetí skupina dostávala antibiotika
stejně jako druhá skupina a k tomu preparát Wobenzym (15 tablet denně)
po 20 dnů. Po ukončení léčby byli pacienti dále sledováni a kontrolní
vyšetření byla provedena po 2 a po 12-14 týdnech.
V první skupině léčené pouze antibiotiky dosáhlo pouze 61,4% pacientů
plného uzdravení. Léčba antibiotiky v kombinaci s proteázami v intramuskulární
i perorální formě byla účinná ve více než 90%. Žádný z pacientů, kteří
se uzdravili, neměl recidivu infekce v následujících 3 měsících po ukončení
léčby, (viz též kapitola Zvýšení využitelnosti
antibiotik proteolytickými enzymy) Wobenzym projevil stejnou
terapeutickou účinnost jako chymotrypsin. Navíc neměl ani jeden z pacientů
užívajících perorálně Wobenzym žádné závažné vedlejší účinky ani alergickou
reakci, ale téměř všichni pacienti léčení chymotrypsinem si stěžovali
na bolest po injekcích. Mezi 81 pacienty s injekcemi chymotrypsinu
bylo i několik případů nežádoucích účinků (7krát alergická kožní reakce,
1krát Quinckeho edém).
K objasnění mechanismů terapeutického efektu proteináz se nabízí podpůrné
působení proteolytických enzymů na vstřebávání antibiotik a usnadnění
jejich průniku do těžko přístupných oblastí organismu, k nimž tkáně
a orgány reprodukčního systému ženy i muže nesporně patří. Autoři se
navíc rozhodli prověřit vliv systémové enzymoterapie na interferonový
systém, který se významně uplatňuje v obraně organismu proti
různým infekčním agens. Předpokládá se, že blokáda syntézy interferonů
(α, β a γ) leukocyty se podílí na prolongovaném průběhu chlamydiových
infekcí.
Interferonový systém pacientů byl studován měřením hladin interferonů
v séru, určováním spontánní produkce interferonu v leukocytech a leukocytární
interferonové reakce (LIR), která byla stimulována pomocí obvykle užívaných
induktorů.
U mužů a žen infikovaných chlamydiemi byla před léčbou zřetelně snížena
leukocytární odpověď na všechny induktory, které byly užity. Léčba samotnými
antibiotiky nezvýšila LIR po žádném ze sledovaných induktorů. Zvýšení
LIR nebylo zjištěno ani u pacientů, u nichž bylo léčení antibiotiky
úspěšné. Užitím Wobenzymu se zřetelně zvýšila nebo znovu objevila schopnost
leukocytů produkovat IFN po vystavení všem induktorům. Léčba s užitím
enzymů upravila i hladiny sérových interferonů a spontánní leukocytární
produkci interferonů.
Provedená studie naznačuje, že systémové působení proteináz
je schopno přerušit blokádu fyziologické produkce interferonů v leukocytech
a obnovit systém efektivní nespecifické antibakteriální obrany organismu
a tak napomoci k likvidaci prolongované chlamydiové infekce.
U mykoplazmových a ureaplazmových urogenitálních infekcí
dosáhl Suchich zařazením Wobenzymu do komplexní léčby obdobně příznivých
výsledků jako u chlamydiových infekcí.
Také v případě kapavky mnohé výzkumy ukazují, že významnou
roli v její patogenezi hraje dysfunkce různých složek imunitního systému.
Samotná antibakteriální léčba není schopná předejít narušení imunitního
systému, když onemocnění probíhá rychle, s komplikacemi, s častými relapsy
a když se stává chronickým. Na základě informací o imunomodulačních
účincích systémové enzymoterapie (a pro její schopnost zvyšovat efekt
léčby antibiotiky) se Mikazans
(1997) rozhodl ověřit v rámci komplexní léčby gonorey kombinací
antibiotik s Wobenzymem. Jejich soubor zahrnoval 30 nemocných ve věku
15 až 36 let s akutními a chronickými formami kapavky.
Imunologické vyšetření u všech nemocných prokázalo pokles celkových
CD3+ T lymfocytů a CD4+ T lymfocytů a vzestup CD8+ T lymfocytů (s poklesem
imunoregulačního indexu CD4/CD8), zvýšeny byly koncentrace imunitních
komplexů a IgA. Byly vytvořeny dvě skupiny po 15 pacientech. První dostávala
antibiotika 14 dnů (Rocefin a Norfloxacin) a imunostimulační působky
(natrium nucleinát a methyluracil). Druhá dostávala stejná antibiotika
a 3x5 tablet Wobenzymu 14 dnů. Při srovnání obou skupin vyzněly klinické
i laboratorní výsledky jednoznačně ve prospěch léčby doplněné Wobenzymem.
Výrazněji se upravily počty T lymfocytů i jejich podtříd, index CD4+/CD8+
se zcela normalizoval. Mnohem více se přiblížily k normě i koncentrace
imunitních komplexů. Autoři uzavírají, že Wobenzym zvyšuje terapeutickou
účinnost tradiční léčby těžkých a komplikovaných forem kapavky.
Mikazans (1997) se zabýval i možností využití systémové
enzymoterapie v léčbě syfilidy. Do studie bylo zařazeno 40 pacientů
s potvrzenou diagnózou syfilis. Pacienti byli v primárním nebo sekundárním
stádiu onemocnění. Podle stádia onemocnění se řídila délka léčby antibiotikem
(extencillinum). Pacienti byli rozděleni do dvou skupin. První skupina
dostávala antibiotikum v kombinaci s Wobenzymem (3x5 tablet denně).
Druhá skupina dostávala antibiotikum v kombinaci s užívanými imunostimulátory
(pyrogenal, kalium orotát, vitamíny).
Při kontrole po třech měsících vykazovala skupina léčená enzymy negativitu
sérologického vyšetření s treponemovým antigenem v 80% a s kardiolipinovým
antigenem v 90%, zatímco v kontrolní skupině vykazovalo negativitu pouze
45% (treponemový antigen) a 68% (kardiolipinový antigen) pacientů. To
ukazuje, že komplexní léčba syfilidy s využitím systémové enzymoterapie
nabízí mnohem větší možnost úplné eradikace etiologického agens než
léčba samotnými antibiotiky, což je velice podstatné pro epidemiologii
tohoto závažného onemocnění.
Všechny tyto práce naznačují nové směry v léčbě infekcí v současné době.
Jsou sice vyvíjena stále nová antibiotika a antibakteriální léky, ale
ještě rychleji roste rezistence původců infekčních onemocnění. Je třeba
zaměřit se v léčbě i na látky mobilizující vlastní obranné síly organismu,
které při infekci mohou být utlumeny jak jejím původcem, tak vlastní
kausální léčbou (antibiotiky, chemoterapeutiky, virostatiky apod.).