UROLOGIE

Systémová enzymoterapie (SET) v léčbě sexuálně přenosných chorob

Vážný medicínský problém představuje „come back" pohlavních chorob, především syfilidy a gonorey. Ke skupině těchto onemocnění se v současné době řadí také infekce chlamydiové, mykoplazmové, ureaplazmové. U těchto onemocnění je důležité zamezit léčbou přechodu do recidivujících, chronických i latentních forem a zabránit tak dalšímu šíření a selekci rezistentních kmenů.
Chlamydiové infekce patří nyní k nejčastějším příčinám sexuálně přenosných zánětů urogenitálního systému mužů i žen. Optimální postupy nejúčinnější léčby chlamydióz dosud nebyly stanoveny. Nesprávné volená antibiotické léčba nebývá efektivní a infekce pak často přechází do latentní formy, která může být příčinou řady chronických obtíží (parainfekční artritidy, Reiterův syndrom, neplodnost mužů i žen) a může ovlivňovat imunitní reaktivitu organismu („stresová infekce"). Intramuskulární injekce trypsinu, chymotrypsinu a dalších proteináz se už dříve ukázaly jako slibná metoda pro zvýšení účinnosti léčby různých infekcí. Injekce proteináz ale mohou často působit bolest a alergické reakce. Proto Suchich (1997) v klinické studii srovnával terapeutickou účinnost perorálně podávaného Wobenzymu a srovnával ji s intramuskulárně podávaným chymotrypsinem.

Studie zahrnovala 121 žen a 106 mužů, kteří měli projevy zánětů urogenitálních orgánů a/nebo trpěli neplodností spojenou s chlamydiózou. Průkaz chlamydiové infekce byl u všech pacientů proveden pomocí vyšetření polymerázové řetězové reakce (PCR). Byly k němu použity epiteliální buňky získané u žen z endocervixu a u mužů z močové trubice. Všichni pacienti byli také testováni na specifické protilátky, které byly ve všech případech pozitivní. Randomizací byly vytvořeny 3 skupiny pacientů. První skupina dostávala ofloxacin a doxycyklin po 10 dnů. Druhá skupina byla léčena stejnými antibiotiky v poloviční dávce v kombinaci s intramuskulárními injekcemi chymotrypsinu po 20 dnů. Třetí skupina dostávala antibiotika stejně jako druhá skupina a k tomu preparát Wobenzym (15 tablet denně) po 20 dnů. Po ukončení léčby byli pacienti dále sledováni a kontrolní vyšetření byla provedena po 2 a po 12-14 týdnech.
V první skupině léčené pouze antibiotiky dosáhlo pouze 61,4% pacientů plného uzdravení. Léčba antibiotiky v kombinaci s proteázami v intramuskulární i perorální formě byla účinná ve více než 90%. Žádný z pacientů, kteří se uzdravili, neměl recidivu infekce v následujících 3 měsících po ukončení léčby, (viz též kapitola Zvýšení využitelnosti antibiotik proteolytickými enzymy) Wobenzym projevil stejnou terapeutickou účinnost jako chymotrypsin. Navíc neměl ani jeden z pacientů užívajících perorálně Wobenzym žádné závažné vedlejší účinky ani alergickou reakci, ale téměř všichni pacienti léčení chymotrypsinem si stěžovali na bolest po injekcích. Mezi 81 pacienty s injekcemi chymotrypsinu bylo i několik případů nežádoucích účinků (7krát alergická kožní reakce, 1krát Quinckeho edém).
K objasnění mechanismů terapeutického efektu proteináz se nabízí podpůrné působení proteolytických enzymů na vstřebávání antibiotik a usnadnění jejich průniku do těžko přístupných oblastí organismu, k nimž tkáně a orgány reprodukčního systému ženy i muže nesporně patří. Autoři se navíc rozhodli prověřit vliv systémové enzymoterapie na interferonový systém, který se významně uplatňuje v obraně organismu proti různým infekčním agens. Předpokládá se, že blokáda syntézy interferonů (α, β a γ) leukocyty se podílí na prolongovaném průběhu chlamydiových infekcí.
Interferonový systém pacientů byl studován měřením hladin interferonů v séru, určováním spontánní produkce interferonu v leukocytech a leukocytární interferonové reakce (LIR), která byla stimulována pomocí obvykle užívaných induktorů.
U mužů a žen infikovaných chlamydiemi byla před léčbou zřetelně snížena leukocytární odpověď na všechny induktory, které byly užity. Léčba samotnými antibiotiky nezvýšila LIR po žádném ze sledovaných induktorů. Zvýšení LIR nebylo zjištěno ani u pacientů, u nichž bylo léčení antibiotiky úspěšné. Užitím Wobenzymu se zřetelně zvýšila nebo znovu objevila schopnost leukocytů produkovat IFN po vystavení všem induktorům. Léčba s užitím enzymů upravila i hladiny sérových interferonů a spontánní leukocytární produkci interferonů.
Provedená studie naznačuje, že systémové působení proteináz je schopno přerušit blokádu fyziologické produkce interferonů v leukocytech a obnovit systém efektivní nespecifické antibakteriální obrany organismu a tak napomoci k likvidaci prolongované chlamydiové infekce.
U mykoplazmových a ureaplazmových urogenitálních infekcí dosáhl Suchich zařazením Wobenzymu do komplexní léčby obdobně příznivých výsledků jako u chlamydiových infekcí.
Také v případě kapavky mnohé výzkumy ukazují, že významnou roli v její patogenezi hraje dysfunkce různých složek imunitního systému. Samotná antibakteriální léčba není schopná předejít narušení imunitního systému, když onemocnění probíhá rychle, s komplikacemi, s častými relapsy a když se stává chronickým. Na základě informací o imunomodulačních účincích systémové enzymoterapie (a pro její schopnost zvyšovat efekt léčby antibiotiky) se Mikazans (1997) rozhodl ověřit v rámci komplexní léčby gonorey kombinací antibiotik s Wobenzymem. Jejich soubor zahrnoval 30 nemocných ve věku 15 až 36 let s akutními a chronickými formami kapavky.
Imunologické vyšetření u všech nemocných prokázalo pokles celkových CD3+ T lymfocytů a CD4+ T lymfocytů a vzestup CD8+ T lymfocytů (s poklesem imunoregulačního indexu CD4/CD8), zvýšeny byly koncentrace imunitních komplexů a IgA. Byly vytvořeny dvě skupiny po 15 pacientech. První dostávala antibiotika 14 dnů (Rocefin a Norfloxacin) a imunostimulační působky (natrium nucleinát a methyluracil). Druhá dostávala stejná antibiotika a 3x5 tablet Wobenzymu 14 dnů. Při srovnání obou skupin vyzněly klinické i laboratorní výsledky jednoznačně ve prospěch léčby doplněné Wobenzymem. Výrazněji se upravily počty T lymfocytů i jejich podtříd, index CD4+/CD8+ se zcela normalizoval. Mnohem více se přiblížily k normě i koncentrace imunitních komplexů. Autoři uzavírají, že Wobenzym zvyšuje terapeutickou účinnost tradiční léčby těžkých a komplikovaných forem kapavky.
Mikazans (1997) se zabýval i možností využití systémové enzymoterapie v léčbě syfilidy. Do studie bylo zařazeno 40 pacientů s potvrzenou diagnózou syfilis. Pacienti byli v primárním nebo sekundárním stádiu onemocnění. Podle stádia onemocnění se řídila délka léčby antibiotikem (extencillinum). Pacienti byli rozděleni do dvou skupin. První skupina dostávala antibiotikum v kombinaci s Wobenzymem (3x5 tablet denně). Druhá skupina dostávala antibiotikum v kombinaci s užívanými imunostimulátory (pyrogenal, kalium orotát, vitamíny).
Při kontrole po třech měsících vykazovala skupina léčená enzymy negativitu sérologického vyšetření s treponemovým antigenem v 80% a s kardiolipinovým antigenem v 90%, zatímco v kontrolní skupině vykazovalo negativitu pouze 45% (treponemový antigen) a 68% (kardiolipinový antigen) pacientů. To ukazuje, že komplexní léčba syfilidy s využitím systémové enzymoterapie nabízí mnohem větší možnost úplné eradikace etiologického agens než léčba samotnými antibiotiky, což je velice podstatné pro epidemiologii tohoto závažného onemocnění.
Všechny tyto práce naznačují nové směry v léčbě infekcí v současné době. Jsou sice vyvíjena stále nová antibiotika a antibakteriální léky, ale ještě rychleji roste rezistence původců infekčních onemocnění. Je třeba zaměřit se v léčbě i na látky mobilizující vlastní obranné síly organismu, které při infekci mohou být utlumeny jak jejím původcem, tak vlastní kausální léčbou (antibiotiky, chemoterapeutiky, virostatiky apod.).


Hlavní stránka Úvod pro odborníky O firmě Kontakty Pomáháme druhým Poradna
Zánět a jeho ovlivnění SET Zvýšení využitelnosti antibiotik proteolytickými enzymy Angiologie, flebologie Diabetologie Gynekologie Chirurgie, traumatologie, ortopedie Imunologie Lymfologie ORL Praktické lékařství Pediatrie Revmatologie Sportovní medicína Stomatologie Urologie Omrzliny Hojení ran Literatura Časopisy s Impact faktorem Ostatní literatura Video prezentace SPC Wobenzym SPC Phlogenzym Napište nám své připomínky a poznatky	UROLOGIE Systémová enzymoterapie (SET) v léčbě sexuálně přenosných chorob Vážný medicínský problém představuje „come back" pohlavních chorob, především syfilidy a gonorey. Ke skupině těchto onemocnění se v současné době řadí také infekce chlamydiové, mykoplazmové, ureaplazmové. U těchto onemocnění je důležité zamezit léčbou přechodu do recidivujících, chronických i latentních forem a zabránit tak dalšímu šíření a selekci rezistentních kmenů. Chlamydiové infekce patří nyní k nejčastějším příčinám sexuálně přenosných zánětů urogenitálního systému mužů i žen. Optimální postupy nejúčinnější léčby chlamydióz dosud nebyly stanoveny. Nesprávné volená antibiotické léčba nebývá efektivní a infekce pak často přechází do latentní formy, která může být příčinou řady chronických obtíží (parainfekční artritidy, Reiterův syndrom, neplodnost mužů i žen) a může ovlivňovat imunitní reaktivitu organismu („stresová infekce"). Intramuskulární injekce trypsinu, chymotrypsinu a dalších proteináz se už dříve ukázaly jako slibná metoda pro zvýšení účinnosti léčby různých infekcí. Injekce proteináz ale mohou často působit bolest a alergické reakce. Proto Suchich (1997) v klinické studii srovnával terapeutickou účinnost perorálně podávaného Wobenzymu a srovnával ji s intramuskulárně podávaným chymotrypsinem. Studie zahrnovala 121 žen a 106 mužů, kteří měli projevy zánětů urogenitálních orgánů a/nebo trpěli neplodností spojenou s chlamydiózou. Průkaz chlamydiové infekce byl u všech pacientů proveden pomocí vyšetření polymerázové řetězové reakce (PCR). Byly k němu použity epiteliální buňky získané u žen z endocervixu a u mužů z močové trubice. Všichni pacienti byli také testováni na specifické protilátky, které byly ve všech případech pozitivní. Randomizací byly vytvořeny 3 skupiny pacientů. První skupina dostávala ofloxacin a doxycyklin po 10 dnů. Druhá skupina byla léčena stejnými antibiotiky v poloviční dávce v kombinaci s intramuskulárními injekcemi chymotrypsinu po 20 dnů. Třetí skupina dostávala antibiotika stejně jako druhá skupina a k tomu preparát Wobenzym (15 tablet denně) po 20 dnů. Po ukončení léčby byli pacienti dále sledováni a kontrolní vyšetření byla provedena po 2 a po 12-14 týdnech. V první skupině léčené pouze antibiotiky dosáhlo pouze 61,4% pacientů plného uzdravení. Léčba antibiotiky v kombinaci s proteázami v intramuskulární i perorální formě byla účinná ve více než 90%. Žádný z pacientů, kteří se uzdravili, neměl recidivu infekce v následujících 3 měsících po ukončení léčby, (viz též kapitola Zvýšení využitelnosti antibiotik proteolytickými enzymy) Wobenzym projevil stejnou terapeutickou účinnost jako chymotrypsin. Navíc neměl ani jeden z pacientů užívajících perorálně Wobenzym žádné závažné vedlejší účinky ani alergickou reakci, ale téměř všichni pacienti léčení chymotrypsinem si stěžovali na bolest po injekcích. Mezi 81 pacienty s injekcemi chymotrypsinu bylo i několik případů nežádoucích účinků (7krát alergická kožní reakce, 1krát Quinckeho edém). K objasnění mechanismů terapeutického efektu proteináz se nabízí podpůrné působení proteolytických enzymů na vstřebávání antibiotik a usnadnění jejich průniku do těžko přístupných oblastí organismu, k nimž tkáně a orgány reprodukčního systému ženy i muže nesporně patří. Autoři se navíc rozhodli prověřit vliv systémové enzymoterapie na interferonový systém, který se významně uplatňuje v obraně organismu proti různým infekčním agens. Předpokládá se, že blokáda syntézy interferonů (α, β a γ) leukocyty se podílí na prolongovaném průběhu chlamydiových infekcí. Interferonový systém pacientů byl studován měřením hladin interferonů v séru, určováním spontánní produkce interferonu v leukocytech a leukocytární interferonové reakce (LIR), která byla stimulována pomocí obvykle užívaných induktorů. U mužů a žen infikovaných chlamydiemi byla před léčbou zřetelně snížena leukocytární odpověď na všechny induktory, které byly užity. Léčba samotnými antibiotiky nezvýšila LIR po žádném ze sledovaných induktorů. Zvýšení LIR nebylo zjištěno ani u pacientů, u nichž bylo léčení antibiotiky úspěšné. Užitím Wobenzymu se zřetelně zvýšila nebo znovu objevila schopnost leukocytů produkovat IFN po vystavení všem induktorům. Léčba s užitím enzymů upravila i hladiny sérových interferonů a spontánní leukocytární produkci interferonů. Provedená studie naznačuje, že systémové působení proteináz je schopno přerušit blokádu fyziologické produkce interferonů v leukocytech a obnovit systém efektivní nespecifické antibakteriální obrany organismu a tak napomoci k likvidaci prolongované chlamydiové infekce. U mykoplazmových a ureaplazmových urogenitálních infekcí dosáhl Suchich zařazením Wobenzymu do komplexní léčby obdobně příznivých výsledků jako u chlamydiových infekcí. Také v případě kapavky mnohé výzkumy ukazují, že významnou roli v její patogenezi hraje dysfunkce různých složek imunitního systému. Samotná antibakteriální léčba není schopná předejít narušení imunitního systému, když onemocnění probíhá rychle, s komplikacemi, s častými relapsy a když se stává chronickým. Na základě informací o imunomodulačních účincích systémové enzymoterapie (a pro její schopnost zvyšovat efekt léčby antibiotiky) se Mikazans (1997) rozhodl ověřit v rámci komplexní léčby gonorey kombinací antibiotik s Wobenzymem. Jejich soubor zahrnoval 30 nemocných ve věku 15 až 36 let s akutními a chronickými formami kapavky. Imunologické vyšetření u všech nemocných prokázalo pokles celkových CD3+ T lymfocytů a CD4+ T lymfocytů a vzestup CD8+ T lymfocytů (s poklesem imunoregulačního indexu CD4/CD8), zvýšeny byly koncentrace imunitních komplexů a IgA. Byly vytvořeny dvě skupiny po 15 pacientech. První dostávala antibiotika 14 dnů (Rocefin a Norfloxacin) a imunostimulační působky (natrium nucleinát a methyluracil). Druhá dostávala stejná antibiotika a 3x5 tablet Wobenzymu 14 dnů. Při srovnání obou skupin vyzněly klinické i laboratorní výsledky jednoznačně ve prospěch léčby doplněné Wobenzymem. Výrazněji se upravily počty T lymfocytů i jejich podtříd, index CD4+/CD8+ se zcela normalizoval. Mnohem více se přiblížily k normě i koncentrace imunitních komplexů. Autoři uzavírají, že Wobenzym zvyšuje terapeutickou účinnost tradiční léčby těžkých a komplikovaných forem kapavky. Mikazans (1997) se zabýval i možností využití systémové enzymoterapie v léčbě syfilidy. Do studie bylo zařazeno 40 pacientů s potvrzenou diagnózou syfilis. Pacienti byli v primárním nebo sekundárním stádiu onemocnění. Podle stádia onemocnění se řídila délka léčby antibiotikem (extencillinum). Pacienti byli rozděleni do dvou skupin. První skupina dostávala antibiotikum v kombinaci s Wobenzymem (3x5 tablet denně). Druhá skupina dostávala antibiotikum v kombinaci s užívanými imunostimulátory (pyrogenal, kalium orotát, vitamíny). Při kontrole po třech měsících vykazovala skupina léčená enzymy negativitu sérologického vyšetření s treponemovým antigenem v 80% a s kardiolipinovým antigenem v 90%, zatímco v kontrolní skupině vykazovalo negativitu pouze 45% (treponemový antigen) a 68% (kardiolipinový antigen) pacientů. To ukazuje, že komplexní léčba syfilidy s využitím systémové enzymoterapie nabízí mnohem větší možnost úplné eradikace etiologického agens než léčba samotnými antibiotiky, což je velice podstatné pro epidemiologii tohoto závažného onemocnění. Všechny tyto práce naznačují nové směry v léčbě infekcí v současné době. Jsou sice vyvíjena stále nová antibiotika a antibakteriální léky, ale ještě rychleji roste rezistence původců infekčních onemocnění. Je třeba zaměřit se v léčbě i na látky mobilizující vlastní obranné síly organismu, které při infekci mohou být utlumeny jak jejím původcem, tak vlastní kausální léčbou (antibiotiky, chemoterapeutiky, virostatiky apod.).
	Lék pro vnitřní užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci. Inzertní stránky společnosti MUCOS Pharma CZ, s.r.o. - tel: (+420)-267 750 003